Takže:
1. Prezident smí pověřit řízením ministerstva kultury pouze osobu, kterou mu navrhne premiér.

2. Prezident nemá povinnost pověřit řízením ministerstva někoho, koho mu navrhne premiér. Premiérův návrh není diktát, jen návrh.

Dílčí závěr: Na tom, kdo bude pověřen řízením ministerstva kultury, se musejí prezident a premiér dohodnout.

3. Prezident je povinen odvolat z vlády ministra, kterého v ní premiér nechce. Ale:

4. Ministerstvo nesmí zůstat bez šéfa, takže dokud prezidentovi premiér nenavrhne pro něj přijatelnou náhradu, ministra odvolat nelze - nastal by tím protiprávní stav.

Závěr: Dokud premiér nenavrhne prezidentovi někoho jiného, než Šmardu (ten už je ze hry), prezident nejedná v rozporu s Ústavou. Je jen na premiérovi, kdy a s jakým návrhem přijde a jak si to vyříká se svým zástupcem, který ho do výměny tlačí.

Ústavu by nyní naopak porušoval každý, kdo by prezidenta tlačil do odvolání ministra v situaci, kdy za něj není navržena žádná náhrada.

Psali jsme:

Pavel Hasenkopf: Jen Andrej Babiš by se tomu neměl jak vzepřít

Pro Jiřího Pospíšila a další ústavní diletanty. Právník Hasenkopf dělá jasno, jak je to s demisí ministra

Pavel Hasenkopf: Babišovo trestní stíhání závisí jen na tom, kdo zrovna bude nejvyšším státním zástupcem

Pavel Hasenkopf: USA jsou tuším Západ, tam patříme, že jo?

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.