ZDE a ZDE jsem psal o tom, že by snad mělo být už po pandemii a můžeme rekapitulovat: 

Po prázdninách ale přišla druhá vlna pandemie, po ní třetí a pak další a další (obr. 1). Můžeme proto znovu analyzovat chování viru v různých státech a porovnávat je mezi sebou i v čase.

Obr. 1 – Denní celosvětový počet nových případů COVID-19 a denní počty úmrtí (ZDE). Mezi nárůstem počtu nakažených a nárůstem počtu úmrtí je několikatýdenní odstup (šipky).

Na obrázku č.1 je dobře patrné, že po první vlně pandemie, která trvala od začátku roku do dubna 2020 a kdy umíralo denně v maximu až 8500 lidí, přišla začátkem května druhá vlna pandemie s maximem až 295000 nakažených lidí denně. Přibližně o 4 týdny později vidíme počátek nárůstu denních počtů úmrtí, které vyvrcholilo 22.6.2020 s počtem 7300 úmrtí denně. Třetí globální vlna pandemie měla svůj počátek někdy na konci srpna a počátkem září a počty nakažených do dnešního dne (20.10.) neustále stoupají. Dnes dosahují hodnot více než 500000 nově nakažených denně. Opět, tak jako v případě druhé vlny, pozorujeme i zde s přibližně 28-denním zpožděním také nárůst počtu úmrtí za jeden den. Co ale vidíme velice zřetelně, je relativní pokles počtu zemřelých za jeden den vzhledem k počtu nově nakažených. V případě první vlny byl tento poměr přibližně 8500/90000 = 9,4%. V případě druhé vlny byl tento poměr přibližně 7300/295000 = 2,5%. Ve třetí vlně zatím tento poměr dosahuje hodnoty 7100/510000 = 1,4%, tedy je zatím více než 6x menší než u první vlny.