Po nizozemském zablokování asociační smlouvy s pučistickou ukrajinskou vládou, ale především po Brexitu (o italském referendu, které způsobilo pád bruselské spojky, premiéra Renziho, ani nemluvě), je lidové hlasování ve státech pod bruselskou diktaturou postaveno mimo hru. Už žádné referendum o jakékoli podstatné otázce!, volají bruselské mocenské špičky, zvláště ty nevolené z "evropské vlády" (Evropská komise). Není lepší příklad, jak má nadále fungovat hra na demokracii v evropském vězení národů:

Bruselské "politbyro" učiní za hloupý a nevděčný lid všechna důležitá rozhodnutí - a jeho protektoři v jednotlivých zemích (takzvané vlády s formálně demokratickým mandátem) rozhodnutí pouze aplikují na místní poměry. Pokud jde právě o to prokleté referendum je česká vláda opět na špici - stejně jako pokud jde o cenzuru (viz Chovancův normalizační Ůřad pro tisk a informace).

Minulý týden vládní koalice otevřeně přiznala, že v tomto volebním období se v parlamentu na hlasování o zákonu o referendu již nenajde dost času. Tato důležitá vládní priorita jde prostě do trezoru. Je ovšem otázka, není-li to vlastně dobře. Vzhledem k tomu, že návrh, který připravil politický nebožtík Jiří Dienstbier, byl jen cynickou parodií na skutečné lidové rozhodování, "obou není žádná škoda" (Dienstbiera i zákona), jak říkal Švejk.

Czexit vyloučen ze hry

V březnu tomu bude již rok, kdy zmrzačený zákon projednala poprvé poslanecká sněmovna. Do parlamentu tehdy přišel i prezident Zeman, jenž upozornil na to, že vládní návrh je absurdní, pokud neumožňuje lidové hlasování o předlohách zákonů ani o mezinárodních závazcích České republiky. Tím totiž vláda občanům zakázala případné referendum o vystoupení z EU - takřečený Czexit.

Ale nejen to. Celý zákon byl jen přezíravým výsměchem občanům - tak, aby se ústava (a vládní prohlášení) nažrala, ale diktatura zůstala celá. Aby se vůbec mohlo referendum konat, museli by občané nejprve nasbírat 250.000 podpisů (pro kandidaturu na nejvyšší post ve státě jich stačí pětkrát méně!) - a potom by se mohli pustit do lítého boje třeba o barvu autobusových zastávek. O ničem důležitějším totiž takto koncipovaný zákon hlasovat neumožňuje.