Pavel Kopecký: Extrémní počasí často doprovázelo velké politické události

01.09.2015 14:57 | Zprávy

PAVEL KOPECKÝ se zamýšlí nad letošním suchým létem a připomíná, že Boží tresty se objevují periodicky a častěji, než si myslíme.

Pavel Kopecký: Extrémní počasí často doprovázelo velké politické události
Foto: pixabay.com
Popisek: Slunce - ilustrační foto

Navzdory tomu, že se na konci prázdnin opět vrátily horké dny, letošní vedra a sucha se již zdají být zapomenuta. Voda sice v tocích i nádržích - stejně jako v mnoha studnách  - nadále chybí, ale kromě bezprostředně ohrožených si s tím nikdo příliš neláme hlavu. Maximálně jsou pod palbou místní zastupitelstva, aby zajistila dostatek cisteren. Je to ale opravdu tak jednoduché? Nechtěla nám tím příroda říci něco víc?

Nic nového pod sluncem

Pro obyvatelstvo Evropy tedy i Čech a Moravy bylo sucho po staletí velkým problémem, který se v různých obdobích objevoval. Chyběla voda pro lidi i pro zemědělská zvířata, ale také pro úrodu na polích, lukách a ovocných zahradách. Často následovaly i lidové bouře a rebelie, neboť se dramaticky začalo zdražovat jídlo. Ale nejen to: V takových chvílích se lid obracel k Nebi a pořádal procesí a poutě aby tento „trest Boží“ svými prosbami a kajícnými skutky alespoň zmírnil. A bral si z toho jisté obecnější poučení.

Ve starých kronikách a zachovalých písemnostech máme o tomto povědomí našich předků mnoho záznamů. Svědčí o tom, že počasí se v průběhu staletí příliš nemění i když, by si to "globální oteplovači" přáli, protože by se jim to hodilo do jejich politických záměrů. Jenže sucha a vedra se vždy střídala s mohutnými bouřemi a povodněmi. Od středověku o tom máme písemné záznamy.

Roky bídy

První zmínku o velkém suchu nalezneme již v Kosmově kronice a vztahuje se k roku 1121, kdy podle kronikáře veliká sucha trvala celé tři měsíce – od března do května. To opravdu „vražedné“ však přišlo v roce 1590 a podle dobových záznamů trvalo celých 38 týdnů, kdy nespadla ani kapka. Sucho které zachvátilo celé území Českých zemí i Moravu popsal kronikář z Frenštátu p. Radhoštěm následujícími slovy :“Nebe nad námi bylo jako železné, žádných dešťů ze sebe nevydávajíc, než přílišné horkosti zemi, a jiné všechny úrody z kořene vysušovalo."

Z dopisu Karla staršího ze Žerotína svému správci vyplývá, že lidé bez rozdílu stavů se obraceli k Bohu, konali procesí a káli se ze svých hříchů. „Poněvadž vůle Boží taková jest, aby sucho bylo na škodu ourodám zemským, musíme toho při tom zanechati. Jenom Ty pilností svou ničeho neobmeškávej a v povinnosti Své, jak náleží pracuj. O ostatek bude Pán Bůh se starati a vedle milosti své opatrovati.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Aleš Dufek byl položen dotaz

Pozitivní diskriminace

Na jednu stranu odsuzujete pozitivní diskriminaci, na druhou stranu vám nevadí, že se jí vaše vláda dopouští? Proč třeba neustále zvýhodňujete Ukrajince? Já to chápal zpočátku, ale po třech letech? A druhá věc, proč už se dnes nemůžou problémy nazývat skutečnými jmény, proč se kolem některých našlap...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Víte, kdo je Zelenskyj ve skutečnosti?

18:43 Víte, kdo je Zelenskyj ve skutečnosti?

KOMENTÁŘ KARLA ŠEBESTY Měli jsme tu nedávno prezidenta Ukrajiny, Volodymyra Zelenského, se vší slávo…