PAVEL KOPECKÝ se zamýšlí nad pozoruhodnou četností atentátů pomocí aut, které se minulý víkend rozmohly v Evropě i za oceánem, a nechce přijmout úřední vysvětlení, že jde jen o sérii "nehod".

Úvodní rozjížďka Heidelbergu

První útok přišel v sobotu v německém Heidelbergu, kde do lidí na chodníku vjel neznámý útočník. Hned první zprávy z místa atentátu byly doprovázeny překotným tvrzením policie, že se v žádném případě nejedná o teroristický čin, nýbrž o zkrat psychicky nemocného člověka.

"Motiv? Ten spočívá pouze v psychice útočníka," prohlásil mluvčí heidelbergské policie. Žádné další podrobnosti však s ohledem na probíhající vyšetřování nechtěl prozradit. Opravdu bleskový závěr!

Další tvrzení, která média do omrzení opakovala, zněla tak, že útočil německý občan, kterému je 35 let. Jenže dokonce i některá německá média si všimla skutečnosti, že sice nominálně jde o německého občana, ale tureckého původu, což by mohlo ukazovat směrem k islamistům.

Také provedení celé akce na Bismarckově náměstí, kdy atentátník s vypůjčeným vozem najel do skupiny lidí na chodníku a následně se dal na útěk s nožem v ruce, než byl postřelen policií, by ukazovalo spíše na promyšlený čin, než na psychickou poruchu. Média se ovšem snažila ze všech sil vytvořit dojem, že se jedná o blázna - tak, jako jsme toho byli svědky u některých dalších zjevně teroristických činů v Evropě v minulosti.

Epidemie duševně nemocných

Všichni jsou náhle "duševně nemocní". Hotová epidemie vraždících bláznů. Pokud by se prokázalo, že šlo o islamistický teroristický čin, mohlo by to ještě více oslabit pozici Merkelové před podzimními volbami. Zvláště ve chvíli, kdy za "bláznivým teroristou" zůstaly nejen ranění ale také jedna oběť.

Je terorismus psychickou poruchou? V nějakém smyslu určitě, neboť zabíjet nevinné lidi, které vrah nikdy neviděl, může přece jenom blázen. Proto terorismus začíná být vykládán jako psychická porucha. Z čehož plyne, že o nemocné lidi bychom se přece měli humanisticky starat. Zvlášť, když jde o imigranty nebo menšiny stresované nepřátelským okolím. Nikoli je pronásledovat, bránit se jim, ale nabídnout jim pomocnou ruku.

Zombie v New Orleans

Jen několik hodin poté, v sobotu večer, udeřil "najížděč" atentátník v americkém New Orleansu. Řidič pick-upu v centru města vjel do masopustního průvodu maškar. Při incidentu, který až příliš připomíná islamistický masakr z minulého roku v Nice, bylo zraněno více jak 30 lidí, někteří vážně. Velmi mladý řidič, který atentát provedl, byl údajně zfetovaný. Když ho policie zadržela, působil prý dojmem, že je mimo sebe.

Podle svědků bylo prý ovšem zcela zjevné, že chtěl zabít co nevíce lidí, neboť těsně před útokem prudce zrychlil. "Úplně letěl," vypověděla jedna ze svědkyň. Stejně vypověděli i svědci heidelbergského útoku. Také podle nich byl řidič "úplně mimo" a působil trochu jako "zombie" bez vlastní vůle.

Podobné "akce" v Petrohradě i v Londýně

Přibližně ve stejnou dobu, tedy v sobotu večer, kdy drtil atentátník účastníky karnevalového průvodu v New Orleans, udeřil "najížděč" v Rusku. Řidič offroadu Ford Escape v Petrohradu vjel na chodník a srazil tři ženy, které musely být hospitalizovány s těžkými zraněními. I v tomto případě byl řidič podle policie intoxikovaný a působil zmateně.

Druhý den po heidelbergském, neworleánském a petrohradském "najížděči" udeřil stejným způsobem atentátník v Londýně. V neděli ráno bylo pět lidí vážně zraněno, když s mercedesem vjel do skupiny nic netušících chodců. Tři z nich bojují stále v nemocnici o život. I zde policie okamžitě věděla, že v žádném případě nešlo o teroristický útok.

Nakonec v Alabamě

"Najížděcí epidemie" pokračovala pak opět ve Spojených státech. V Alabamě v úterý najel automobil do karnevalového davu se školní kapelou. Čtyři lidé při tom byli vážně zraněni a jsou v kritickém stavu. Incident se udál v přímořském městečku Gulf Shores. Podle mluvčího radnice Granta Browna vjel do davu během příprav v rámci masopustního karnevalu Mardi Gras třiasedmdesátiletiletý řidič SUV patřícího Sdružení amerických vojenských příslušníků. Stalo se tak krátce před tím, než průvod vyšel. Celkem bylo zraněno dvanáct mladých lidí.

Co mají všechny tyto útoky společného? Ve všech případech jde o takřka identické použití auta jako zbraně proti zcela neznámým lidem - se snahou jich co nevíce zabít. Ve všech případech policie i svědci hovoří o intoxikaci a zmatenosti atentátníka. Můžeme samozřejmě přijmout tezi, že jde o zvláštní shodu náhod. Zároveň však vyvstává řada otázek, které takový výklad zpochybňují.

Kdo si tu rozehrává své hry?

Proč se únorový najížděcí víkend odehrál v tak očividné sérii? A pokud to není náhoda, o co tedy jde? Je možné, že jsme svědky nové "globální hry"? Je možné pomyslet na to, že jde o testy ovlivňování mysli pomocí řízených zabijáků?

Těžko říci. Jako náhoda to však nevypadá. Mají snad podobné "hry" podobný význam jako "kryptogramy" odkazující na atentát 11. září, které se v některých hollywoodských filmech objevily dávno předtím, než k útokům na Dvojčata došlo?

V březnu si připomeneme dva roky od podivné letecké nehody způsobené podle oficiálního vysvětlení "bláznivým" kopilotem Andreasem Lubitzem, který prý nasměroval airbus společnosti Germanwings se 150 lidmi na palubě do vrcholků Alp, aby tak dal průchod své psychické nemoci a spáchal tímto výstředním způsobem sebevraždu.

I v tomto případě se spekulovalo nad tím, že ve skutečnosti šlo o krycí legendu a letadlo bylo nasměrováno "dálkovým ovládáním" do alpských štítů, aby tím byl Německu a Francii vyslán dostatečný signál před začátkem migrační vlny. Jsme snad i nyní v případě najížděcích atentátů svědky podobných vzkazů? Výběr postižených zemí by něčemu podobnému mohl nasvědčovat: Německo, USA, Rusko, Velká Británie.

Těch, kteří by chtěli poslat těmto zemím svoji navštívenku, je mezi globálními elitami více než dost. Odpověď na otázku, zda šlo o náhodné incidenty, či řízené operace, budeme moci odhadovat až z dalšího dění v nejbližších týdnech a měsících.

I v nejhloupější detektivce by ale policii ani nenapadlo, že "štafetoví" vrazi mohou být dílem slepé náhody. Jenže v tomto případě máme být oslepeni my.