Pavel Páral: Ticho, co by nemělo být

07.07.2014 8:40

Když člověk sleduje apatii, s jakou přistupuje pravicová opozice k nájezdu ministra financí na státní firmy, klade si člověk otázku, zda v této zemi už opravdu neumřela politika a všichni se nesmířili se stavem, že budeme tuto zemi řídit jako firmu Andreje Babiše.

Pavel Páral: Ticho, co by nemělo být
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andrej Babiš
reklama

Přípodotek Miroslava Kalouska, že se ten pán chová jako tygr v masně, je sice trefný. ale k vyvolání politické debaty o tom, co se v posledních dnech děje se státní mocí, očividně nestačí.

Státní firmy jsou majetkem všech občanů a nikoli těch osmnácti procent voličů ANO a už vůbec nejsou a nesmí být součástí Agrofertu. Babiš při obsazování dozorčích rad rozhodujících o tom, kdo bude nakonec ve výkonném managementu, vězí hluboko v konfliktu zájmů. Jeho firmy jsou buď přímo obchodními partnery, nebo mají na podnikání státních firem své vlastní zájmy. Jestliže postupuje nejen bez konzultací s opozicí, ale koná i za zády svých koaličních partnerů, prozrazuje tak nechtěně, jaké zájmy v tom jeho konfliktu vítězí. Obsazené dozorčí rady začnou svou práci hloubkovými raziemi a hledáním kostlivců ve skříních. O tom, že najdou, není pochyb. I když to třeba bude jako se slavnými audity na ministerstvech ANO, kde nejprve proběhla tisková konference o rozkradení šestnácti miliard, aby se pak potichu a nenápadně zjistilo, že jsou to různé drobné případy za posledních dvacet let, kde chybí nějaký papír a nikdo si už nepamatuje, o co šlo. Výsledkem bude denunciace managementů a tlak na jejich odchod a kydání špíny na politiky, kteří nesli za správu firem odpovědnost v minulosti.

Převzít firmu, zcela ji ovládnout a vytlačit její další spoluvlastníky je činnost, v níž ministr financí vyniká léta a díky níž je tak bohatý, jak je. Jenže tady jsou těmi vlastníky občané této země a ochrana jejich majetku je první povinností politika, byť se tomu mnozí v minulosti zpronevěřili. A možná i v těchto konkrétních podnicích.

Minulá selhání ovšem nejsou důvodem k rezignaci na základní hodnoty, na nichž stojí konzervativní politika. A ochrana vlastnictví, i toho státního mezi tyto hodnoty patří. Trochu to nyní vypadá, že vše skončí tím, že se ostatní strany nechají uchlácholit nějakým odškodněním v podobě bezvýznamných trafik na úkor zaměstnaneckých pozic v dozorčích radách, aby se nezměnila váha Babišových hlasů. Jenže uživatelé teplých místeček budou nakonec fakticky komplici nájezdníka, rezignují tím na roli, kterou mají ve společnosti hrát.

Opravdu si účastníci našeho současného politického zájezdu myslí, že tím, co je teď nejdůležitější, je vnitrostranický boj o kandidátky, a tohle ať si řeší vládní koalice sama mezi sebou? Tak to taky mohou být ty poslední kandidátky, o něž se perou, protože takové partaje už fakt nikoho zajímat nebudou.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: pravybreh.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jaroslav Ptáček: Některé věci mě fakt štvou

20:45 Jaroslav Ptáček: Některé věci mě fakt štvou

Jen okrajově sleduji reakce na schválené kvóty českých potravin a krev se ve mně vaří.