Umístěním sídla prezidenta a jeho kanceláře na Pražský hrad je již více než 100 let narušován aktuální republikánský charakter státu - Pražský hrad byl budován jako sídlo panovníka z Boží milosti a svým umístěním, okázalou krásou i těsným sousedstvím se sídelní katedrálou pražského arcibiskupa symbolizoval zvláštní postavení panovníka vůči jeho poddaným. K Hradu vždy neoddělitelně patřil příslušný majestát. Byl sídlem toho, kdo maje stát, měl i Hrad a byl formálním a mnohdy i skutečným vlastníkem státu i Hradu.

Postavení prezidenta však má mít zcela jiný charakter - podle T.G.Masaryka má být prezident primus inter pares, republikánská forma státu má zahrnovat i demokratizaci, tj. zrovnoprávnění všech účastníků republikánského života, včetně předsedy státu.

Přítomnost sídla prezidenta na Hradě přináší řadu zcela konkrétních problémů a komplikací, mj. pro obyvatele Prahy velmi znesnadňuje jinak zcela běžné propojení mezi Klárovem, Pohořelcem, Bruskou a Úvozem, protože při snaze o zcela běžný průchod je občan vystaven komplikované osobní prohlídce, která je nejenom časově velmi náročná, hlavně ale je krajně nedůstojná.