To jen mladí lidé chovají představu, že je někdo nechá do vlastní budoucnosti mluvit a že rozhodování třímají pevně ve svých rukách. Radlice sociálních poměrů a náhod je však pohrne před sebou, ať sebou budou mrskat, jak budou chtít. Je zbytečné kazit jim náladu a vykládat, že projdou těmi rozhodujícími okamžiky svých životů, aniž si jich všimnou, a teprve z odstupu si uvědomí, co bylo ve hře a co jim uniklo.

Hodně se dnes motají řeči kolem personálních agentur, jako by to byli noví soudobí dohazovači. Ještě nedávno bývalo zvykem, že mladý člověk si na základě vlastní vůle anebo třeba pod tlakem rodiny, její hmotné situace a okolí volil nějakou profesi, jež by ho bavila nebo kterou by alespoň považoval za snesitelnou.

Pojem volba ztrácí dnes smysl a nastupuje slovo příprava. Má-li se člověk perspektivně začlenit do společnosti, systematicky se na něm pracuje, aby byl připraven, ovšem většinou chybí jasný cíl, ke kterému by měl směřovat, protože se ví, že se o nastávající situaci na pracovním trhu nic neví.