Jeden ze základních atributů fenoménu "camp" se však proměnil ve svůj protipól. Zatímco v 60. letech se uchylovali ke „campu“ tehdy společensky deklasovaní homosexuálové, v románu Holky z nezisku se ke zveličování, přehánění a artificialitě, která je pro "camp" charakteristická, uchylují protagonisté výslovně maskulinní. Snad proto, že je to heterosexuální bílý muž středního věku, kdo je dnes společensky deklasován a urážen. Základem „estetiky camp“, a tedy i románu Holky z nezisku, je hravost, nadsázka, ironie a absolutní výsměch dobové vážnosti.

Děj tohoto boratovsky nekorektního románu je zhruba následující:

Pavla, manželka hlavního hrdiny Abrahama, se obává, že jí Abraham, jako Američan, v rámci rozvodových šarvátek, unese dceru do USA. Proto se obrátí na kamarádku, konkrétně na advokátku a aktivistku Xenii, s žádostí o pomoc. A ta okamžitě rozjede, spolu s "holkami z nezisku" bojovou šarádu proti heterosexuálnímu bílému muži. Abraham je do pár dnů obviněn z trestného činu, který spočívá v domácím násilí. Soud mu pochopitelně rovněž zakáže stýkat se s dcerou. Abraham, jako provokatér belmondovského typu, zpočátku ztrácí body. Zdálo by se, že proti "holkám z nezisku“ nemá šanci. A tehdy Abraham pochopí, že chce-li obstát v rozvodových hrátkách a vychovávat dceru, má jedinou možnost. Učinit z největší síly aktivistek a systému největší slabost a ze své největší slabosti největší sílu.