Míra hysterie a strašení návratem komunismu dostoupila vrcholu a je zřejmé, že především ODS si vzala situaci okolo ÚSTR jako záminku ve vytváření tématu příštích voleb, které by mělo mobilizovat její voliče a překrýt tak opět její odpovědnost za stav vládnutí v této zemi. Připomíná to hysterii okolo rušení studentských voleb před volbami 2010.
Dnes již bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniel Herman v Událostech, komentářích ČT na svoji obhajobu použil mimo jiné následující argument: "Nejde o to, rušit ústav. Jde o to, kdo bude mít klíče od naší minulosti, kdo bude mít monopol na výklad našich dějin." Ponechme stranou otázku, zda takto do té doby pojímal poslání ústavu, totiž jako instituce s „klíčem k naší minulosti“ a „monopolem na výklad našich dějin“. Tezi o tom, že za jeho odvoláním je strach z informací, které ústav spravuje, zopakoval i druhý den na podivné tiskové konferenci, která připomínala spíše politickou demonstraci než prezentaci věcných argumentů obhajoby. Za jeho odvoláním je prý „strach před poznáním pravdy“, také „splátka za vládu ČSSD s komunisty v krajích“ a jakési předplatné za vládu po příštích volbách.

Korunu všemu nasadila na stejné tiskovce Monika Pajerová, která pozurážela všechny mladší členy rady, jejichž jméno si prý ani nepamatuje, a vyzvala „všechny demokraty“ k mobilizaci před návratem totality zosobněné v jejím pojetí hrozící vládou ČSSD a KSČM, která se projevuje již na krajích, kde jsou prý lidé vyhazování z práce jen proto, že jsou antikomunisté. Nepředložila pro svá tvrzení přitom jediný důkaz. Jen to odprezentovala s takovým soudružským zápalem, že před ní bledla i Jiřina Švorcová.

Pseudoargument, že za odvoláním Hermana z čela ústavu stojí obava z minulosti, z informací v archivech a jakási mocenská dohoda ČSSD s KSČM, zopakoval v dnešní MF Dnes – ovšem opět bez důkazů - v komentáři „Ústrky – ČSSD si bere nedávné dějiny jako rukojmí“ Luděk Navara. I on, stejně jako Pajerová, shazuje mládí některých nových radních.