Míra hysterie a strašení návratem komunismu dostoupila vrcholu a je zřejmé, že především ODS si vzala situaci okolo ÚSTR jako záminku ve vytváření tématu příštích voleb, které by mělo mobilizovat její voliče a překrýt tak opět její odpovědnost za stav vládnutí v této zemi. Připomíná to hysterii okolo rušení studentských voleb před volbami 2010.
Dnes již bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniel Herman v Událostech, komentářích ČT na svoji obhajobu použil mimo jiné následující argument: "Nejde o to, rušit ústav. Jde o to, kdo bude mít klíče od naší minulosti, kdo bude mít monopol na výklad našich dějin." Ponechme stranou otázku, zda takto do té doby pojímal poslání ústavu, totiž jako instituce s „klíčem k naší minulosti“ a „monopolem na výklad našich dějin“. Tezi o tom, že za jeho odvoláním je strach z informací, které ústav spravuje, zopakoval i druhý den na podivné tiskové konferenci, která připomínala spíše politickou demonstraci než prezentaci věcných argumentů obhajoby. Za jeho odvoláním je prý „strach před poznáním pravdy“, také „splátka za vládu ČSSD s komunisty v krajích“ a jakési předplatné za vládu po příštích volbách.
Korunu všemu nasadila na stejné tiskovce Monika Pajerová, která pozurážela všechny mladší členy rady, jejichž jméno si prý ani nepamatuje, a vyzvala „všechny demokraty“ k mobilizaci před návratem totality zosobněné v jejím pojetí hrozící vládou ČSSD a KSČM, která se projevuje již na krajích, kde jsou prý lidé vyhazování z práce jen proto, že jsou antikomunisté. Nepředložila pro svá tvrzení přitom jediný důkaz. Jen to odprezentovala s takovým soudružským zápalem, že před ní bledla i Jiřina Švorcová.
Pseudoargument, že za odvoláním Hermana z čela ústavu stojí obava z minulosti, z informací v archivech a jakási mocenská dohoda ČSSD s KSČM, zopakoval v dnešní MF Dnes – ovšem opět bez důkazů - v komentáři „Ústrky – ČSSD si bere nedávné dějiny jako rukojmí“ Luděk Navara. I on, stejně jako Pajerová, shazuje mládí některých nových radních.
Skoro všichni kritici odvolání Hermana pak také poukazují na to, že to během pěti let několikátý ředitel ústavu a že ČSSD proto prostřednictvím svých radních jeho odvoláním ÚSTR destabilizuje.
Vezměme to od konce. Destabilizace ÚSTR v minulých letech nemůže jít na adresu ČSSD ani náhodou. Stojí za tím vnitřní, osobní spory některých lidí, otců zakladatelů a některých historiků vně i zevnitř úřadu.
Urážet Michala Uhla, Jana Bureše či Lukáše Jelínka skrze věk či nedostatečnou publikační činnost, to mi opravdu připadá hodné bájného vystoupení šéfa městského výboru KSČ Štěpána. Zvláště od Moniky Pajerové je to opravdu eklhaftní.
A že by se ČSSD obávala informací v archivu obsažených? A kdo by takový strach měl mít? Čtyřicátníci Bohuslav Sobotka či Michal Hašek? Či Milan chovanec, Martin Starec či Alena Gajdůšková? Možná Zdeněk Škromach, ale ten se ke své komunistické minulosti vesele hlásí už několik let a je zřejmé, že ji považuje spíše za svoji přednost.
A vůbec, proč by ČSSD měla mít z odhalování komunistické minulosti obavy, když na levici je jejím největším soupeřem KSČM a pár muzeálních kousků s podivnou minulostí se nachází i v Zemanově SPOZ? Ad absurdum: Kdyby tomu bylo opravdu tak a ČSSD by chtěla mít, slovy Hermana „klíč k minulosti“, neměli by všichni antikomunisté naopak křepčit radostí, protože by bylo v největším zájmu ČSSD co nejvíce odhalit minulost KSČM tak, aby již nebyla pro ČSSD takovou hrozbou?
Z těchto logických protiargumentů je zřejmé, že celá hysterická a politická kampaň okolo ÚSTR, provázená odkazem na příští parlamentní volby a koalice ČSSD a KSČM v krajích, má jediný cíl: mobilizovat pravicové voliče. Monika Pajerová to řekla jasně: příští rok to bude 25 let od Sametové revoluce a případným vítězstvím levice hrozí návrat před rok 1989. Jsme svědky dalšího pokusu o delegitimizaci svobodných voleb, o jejich vyprázdnění, kdy má vláda skládat účty a opozice předkládat své vize a programy. Volby má po vzoru roku 2010 nahradit strach, emoce mají opět vítězit nad argumenty a místo racionální diskuse o programech má přijít referendum o Dobru a Zlu s cílem zabránit vládu s levicovou většinou. Je zřejmé, že pravici jedna zkušenost s Věcmi veřejnými, kterým tato strategie otevírá dveře, a následným rozvalem státu nestačila. Děkuji, nechci.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
