Petr Duchoslav: 70 let od lidické tragédie

10.06.2012 13:02

Dne 10. 6. 1942 došlo k jednomu z největších válečných zvěrstev na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava.

Petr Duchoslav: 70 let od lidické tragédie
Foto: Archiv
Popisek: Památník Lidice
reklama

Nacistickými okupanty byly vypálena obec Lidice u Kladna jako odplata za provedení úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Ten zemřel na následky atentátu 4. 6. 1942 na celkovou sepsi organismu. Při akci ozbrojení příslušníci SS zastřelili 173 lidických mužů, ženy a děti odvezli do koncentračních táborů (Chelmno, Ravensbrück), vybrané děti měly být poněmčeny a dány na převýchovu do německých rodin. Lidice byly následně vypáleny a srovnány se zemí, aby po nich nezůstala žádná stopa na mapě. Stejný osud jako Lidice potkal 24. 6. 1942 také osadu Ležáky u Chrudimi, kterou nacisté rovněž vypálili a zastřelili přitom 33 mužů.

Po provedení atentátu na R. Heydricha začala temná kapitola v českých dějinách. Likvidace třetího muže Říše spustila nevídanou lavinu odvetných akcí nacistů, které dostaly nejvýraznější podobu v nechvalně známé ,,heydrichiádě" (druhé stanné právo, které trvalo od 27. 5. 1942 do 3. 7. 1942). Během ní a následně potom bylo popraveno 535 Čechů (uvádí se i číslo blížící se k 700), tisíce převezeno do koncentračních táborů, uvězněno a jinak perzekvováno. Český národ tak ztratil například význačného spisovatele V. Vančuru (popraven 1. 6. 1942), národní socialistku F. Plamínkovou (30. 6. 1942), protektorátního předsedu vlády A. Eliáše (19. 6. 1942) a mnohé další.

A. Hitler požadoval dokonce urychlenou popravu 10 000 Čechů, většinou příslušníků inteligence, což mu (údajně) K. H. Frank rozmluvil. Ten navrhoval rychlé a jednorázové odstrašující řešení, které mělo být přímou odvetou za smrt R. Heydricha. Sekundárně sledoval i jiný cíl - ráznou a rozhodnou akcí chtěl dosáhnout svého jmenování říšským protektorem. Hitler od Franka totiž podobné opatření očekával. Na jednání Franka s Hitlerem 9. 6. 1942 v Berlíně mu fakticky nejvyšší představitel protektorátu (nový zastupující protektor K. Daluege, který se ujal úřadu již 30. 5. 1942, tedy 5 dní před Heydrichovou smrtí, byl jen Frankovou ,,loutkou" ) sdělil, že je připravena akce na vypálení Lidic a jejich srovnání se zemí kvůli prakticky nicotné zámince. S tím se Hitler spokojil a dal Frankovi své posvěcení tohoto činu.

9. 6. 1942 obklíčili příslušníci SS a německé policie Lidice a zakázali jejich obyvatelům opustit své domovy. Na provedení akce osobně dohlížel K. H. Frank. Muži nad 15 let byli postupně shromažďováni na Horákově statku, v jeho sklepě a chlévě. Pak začaly popravy. Nejmladšímu zastřelenému bylo 14 let, nejstaršímu 84. Lidice, jak už jsme v úvodu poznamenali, následně vymizely z mapy. 16. 6. 1942 pak nacisté popravili ještě dalších 26 lidických obyvatel z rodiny Horákových a Stříbrných a lidické, kteří se osudnou noc z 9. 6. na 10. 6. 1942 nacházeli mimo obec.

Lidická tragédie sice byla jedním z největších nacistických zločinů během druhé světové války, na druhé straně pomohla našemu odboji v ,,oduznání mnichovské" dohody a podpoře obnovy Československa v jeho předmnichovských hranicích. W. Churchill ostře odsoudil vypálení Lidic a vyjádřil sounáležitost a podporu ,,české věci". Rovněž na něho v této souvislosti zapůsobil čin, který vypálení Lidic předcházel - provedení atentátu na R. Heydricha. Jak víme, podpis pod mnichovskou dohodou (diktátem) byl Brity odvolán 5. 8. 1942 a tím učiněn i první významný krok k obnově Československa.

V historické literatuře či publicistice je málokdy zmiňován fakt, že Lidice a Ležáky neměly být jedinými vypálenými obcemi na území protektorátu. Nacisté zvažovali, že zlikvidují ještě obec Končiny a Bohdašín ve východních Čechách a Bernartice, kde se měli údajně skrývat parašutisté z desantu Intrasitive. Mezinárodní odsouzení hanebného činu vypálení Lidic a potom i Ležáků však s největší pravděpodobností zabránilo dalšímu nacistickému běsnění.

K lidické tragédii se vyjádřil i nyní nový německý prezident J. Gauck, který prohlásil, že tento čin byl činem teroristickým a masakr v Lidicích jej naplňuje studem. V dopise to Gauck sdělil svému protějšku V. Klausovi.

Jakkoli je Gauckovo gesto pro český národ důležité a sebereflexivní, 70 let od uplynutí lidické tragédie je mementem, které je nutno si každoročně připomínat. Zvlášť pro některé revizionisty z řad ultrapravičáků či jiných ,,přepisovačů" historie, kteří popírají fakticky doložené skutečnosti a cíleně si pletou příčinu a následek.

Na závěr ještě dodejme, že podobný osud jako Lidice stihl v průběhu války i například francouzskou vesnici Oradour - sur - Glane či italské Marzabotto. Obyvatelé Oradour - sur - Glane zmasakrovaly jednotky SS 10. 6. 1944 (ve stejný den jako Lidice) pod vedením SS - Sturmbannführera A. Diekmanna. Za oběť padlo celkem 642 lidí. V případě Marzabotta byla vyvražďovací akce provedena od 29. 9. 1942 do 5. 10. 1944 a některé zdroje uvádí číslo obětí blížící se až k tisícovce mrtvých včetně dětí a kojenců.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vasevec.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jaroslav Kopista: Za svobodou! Kupředu levá, zpátky ni krok

0:09 Jaroslav Kopista: Za svobodou! Kupředu levá, zpátky ni krok

Tak jsme zase o krok blíže k odhalení podstaty velkého podvodu a lžím, kterými nás ohlupuje ta naše …