První složka by byla zachována, to znamená, že část odvodu na zdravotní pojištění by platil jako nyní zaměstnavatel, další část by hradil zaměstnanec (pojištěnec). Druhou složku by potom vybíraly zdravotní pojišťovny, u nichž je zaměstnanec registrován. Heger zatím neprozradil, kolik by činila výše druhé složky, nicméně je jasné, že pokud by tento systém byl u nás zaveden, byla by porušena solidarita ve zdravotnickém systému, kdy lidé s vyššími příjmy platí vyšší odvody a naopak ti s nižšími příjmy přispívají do systému nižší částkou.
Heger k návrhu sice druhým dechem poznamenal, že v tomto volebním období nebude zmíněný plán uveden do praxe. Ale můžeme ministrovi, který se zavázal zvýšit platy lékařům a slib poté nedodržel, opravdu věřit? Vypadá to spíš na další vytahování peněz občanů z kapes, přitom dříve byl ministr zdravotnictví k dalšímu navyšování ,,spoluúčasti" spíše rezervovaný. Nyní je plně ve vleku premiéra Nečase a ministra financí Kalouska.
Připomeňme, že podobný experiment zavedlo Nizozemí, aby údajně překonalo tamní ,,socialistický systém" se silnými státními regulacemi. Je to však případ sui generis a tato cesta se zdá většině členským státům EU jako přinejmenším problematická. Navíc existuje v Hegerově plánu zatím dost neznámých, jako například, jestli by pojišťovny vybíraly částku i od lidí v hmotné nouzi, či za občany, za něž pojistné platí stát, to znamená za studenty, seniory a další. Ti by též museli hradit poměrnou část druhé složky? Heger odůvodňuje svůj návrh tím, že by vzniklo ,,zdravé" konkurenční prostředí mezi pojišťovnami, které by do systému přineslo více peněz.
Není také jasné, zda by pojištěnec ,,neutekl" k jiné (konkurenční) pojišťovně, která by měla nastavenou fixní část druhé složky níže. Naopak by zřejmě vzniklo nezdravé konkurenční prostředí, neboť pojišťovny by mezi sebou soupeřily o pojištěnce upravováním tohoto poplatku podle situace a jeho ,,kupováním" různými benefity v rámci pojištění.
Ještě tu je jeden otazník - jestli by tento poplatek byl skutečně fixní, tzn. platil by pro všechny pojištěnce, nebo by byl odstupňován podle výše platu. Pokud by byl nastaven jednotně, opět by se narušila solidarita systému, což vidím jako vážný problém.
V těchto souvislostech se mi vybavuje ,,Smlouva s občany", kterou ,,uzavřel" tehdejší předseda ODS M. Topolánek před parlamentními volbami 2006 s občany České republiky. V této smlouvě je pasus, že spoluúčast občanů ve zdravotnictví se nebude zvyšovat (,,Finanční spoluúčast ve zdravotnictví se nebude povinně zvyšovat. Zachováme ústavní právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění"). Od 1. 1. 2008 byly u nás zavedeny tzv. regulační poplatky, o nichž sám ministr zdravotnictví Julínek nevěděl, co vlastně regulují.
Nečasova vláda jde tudíž stejnou cestou postupné komercializace zdravotnictví, který poruší základní principy solidarity a o celkové kvalitě zdravotní péče, které se občanovi dostane, bude bohužel rozhodovat obsah peněženky. Varování ČSSD, kterou v té době vedl premiér J. Paroubek, před parlamentními volbami 2006, že pravice připravuje plíživou komercializaci a privatizaci zdravotnického systému, se tehdy M. Topolánek vysmál. Nyní vidíme, jak se situace opravdu má.
Pokud ministr Heger myslí svůj návrh vážně spolu se zvažovaným zvýšením tzv. regulačního poplatku na 50 korun (od kterého najednou couvá), měl by rezignovat na funkci.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
