Petr Duchoslav: Podzimní události na Slovensku byly generální zkouškou na Únor 1948

13.10.2011 18:10 | Zprávy
autor: vasevec.cz

Dne 8. 10. 1947 československá vláda jednala o vyšetřování vyhrocených politických poměrů na Slovensku, kdy zprávu přednesl komunistický ministr vnitra V. Nosek.

Petr Duchoslav: Podzimní události na Slovensku byly generální zkouškou na Únor 1948
Foto: Hans Štembera
Popisek: Slovensko

Jeho zpráva byla dalším střípkem do mozaiky tzv. slovenské krize, která měla nejprve oslabit a pak zlikvidovat administrativně-mocenskými zásahy politický vliv Demokratické strany (DS) ve slovenských orgánech moci - Sboru pověřenců (výkonného orgánu - tedy vlády) a Slovenské národní radě (SNR), zákonodárného tělesa.

Demokratická vláda získala v květnových parlamentních volbách roku 1946 celkem 62% hlasů (téměř milion hlasů) a na Slovensku volby vyhrála, zatímco slovenští komunisté (KSS) dostali pouze 30%. Porážku slovenští komunisté neočekávali, věřili ve své vítězství a prohru svého hlavního soupeře, Demokratické strany. To se však nestalo a již den po volbách vedení KSČ a KSS společně promýšlely další taktiku proti nejsilnější straně na Slovensku. Klement Gottwald, který stanul v čele vlády v červenci 1946 poté, co KSČ v českých zemích volby vyhrála, se zaobíral více možnostmi, jak znemožnit uplatnit Demokratické straně svůj pronikavý volební výsledek ve slovenských orgánech moci. Zvláště radikální byl v tomto směru Svaz slovenských partyzánů, v jehož čele stanul po válce K. Šmidke, a který hlasitě volal po očistě Demokratické strany od údajných protistátních činitelů a bývalých luďáků (rozuměj HSĽS). Předsednictvo KSS se sešlo 29. 5. 1946 a jednalo o neuspokojivém volebním výsledku a dalším postupu proti Demokratické straně.

Navrhovalo buď stranu úplně vyloučit z vlády kvůli jejím údajným stykům s bývalými luďáky, kteří měli být i v jejím vedení, nebo jí klást takové požadavky, které by museli slovenští demokraté přijmout, aby mohli nadále setrvat ve vládě. První možnost však komunisté záhy opustili, protože vyloučením strany z vlády, jež se umístila ve volbách na prvním místě, by mohlo pro ně znamenat odliv popularity a veřejné přízně. Proto byla po jednání české a slovenské strany schválena dne 24.6. 1946 tzv. třetí pražská dohoda, která rozhodla o tom, že slovenské orgány byly přímo podřízeny vládě a jednotliví pověřenci českým ministrům. Komunisté tak částečně dosáhli svého, ale s celkovým výsledkem spokojeni nebyli, protože Demokratická strana disponovala ve SP a SNR pohodlnou většinou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Zastrojování platů

Na jaké částce by podle vás měly být platy politiků zastropovány nebo na co by měly být navázány? A řeší něco zmrazení platů, když dřív nebo později dojde k rozmrazení?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Jsem bloger a kdo je víc?

14:33 Zdeněk Jemelík: Jsem bloger a kdo je víc?

Nadpis článku je parafrází hesla „jsem horník a kdo je víc?“, které se kdysi ucházelo o mou pozornos…