Petr Duchoslav: Podzimní události na Slovensku byly generální zkouškou na Únor 1948

13.10.2011 18:10 | Zprávy

Dne 8. 10. 1947 československá vláda jednala o vyšetřování vyhrocených politických poměrů na Slovensku, kdy zprávu přednesl komunistický ministr vnitra V. Nosek.

Petr Duchoslav: Podzimní události na Slovensku byly generální zkouškou na Únor 1948
Foto: Hans Štembera
Popisek: Slovensko

Jeho zpráva byla dalším střípkem do mozaiky tzv. slovenské krize, která měla nejprve oslabit a pak zlikvidovat administrativně-mocenskými zásahy politický vliv Demokratické strany (DS) ve slovenských orgánech moci - Sboru pověřenců (výkonného orgánu - tedy vlády) a Slovenské národní radě (SNR), zákonodárného tělesa.

Demokratická vláda získala v květnových parlamentních volbách roku 1946 celkem 62% hlasů (téměř milion hlasů) a na Slovensku volby vyhrála, zatímco slovenští komunisté (KSS) dostali pouze 30%. Porážku slovenští komunisté neočekávali, věřili ve své vítězství a prohru svého hlavního soupeře, Demokratické strany. To se však nestalo a již den po volbách vedení KSČ a KSS společně promýšlely další taktiku proti nejsilnější straně na Slovensku. Klement Gottwald, který stanul v čele vlády v červenci 1946 poté, co KSČ v českých zemích volby vyhrála, se zaobíral více možnostmi, jak znemožnit uplatnit Demokratické straně svůj pronikavý volební výsledek ve slovenských orgánech moci. Zvláště radikální byl v tomto směru Svaz slovenských partyzánů, v jehož čele stanul po válce K. Šmidke, a který hlasitě volal po očistě Demokratické strany od údajných protistátních činitelů a bývalých luďáků (rozuměj HSĽS). Předsednictvo KSS se sešlo 29. 5. 1946 a jednalo o neuspokojivém volebním výsledku a dalším postupu proti Demokratické straně.

Navrhovalo buď stranu úplně vyloučit z vlády kvůli jejím údajným stykům s bývalými luďáky, kteří měli být i v jejím vedení, nebo jí klást takové požadavky, které by museli slovenští demokraté přijmout, aby mohli nadále setrvat ve vládě. První možnost však komunisté záhy opustili, protože vyloučením strany z vlády, jež se umístila ve volbách na prvním místě, by mohlo pro ně znamenat odliv popularity a veřejné přízně. Proto byla po jednání české a slovenské strany schválena dne 24.6. 1946 tzv. třetí pražská dohoda, která rozhodla o tom, že slovenské orgány byly přímo podřízeny vládě a jednotliví pověřenci českým ministrům. Komunisté tak částečně dosáhli svého, ale s celkovým výsledkem spokojeni nebyli, protože Demokratická strana disponovala ve SP a SNR pohodlnou většinou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

JUDr. Daniela Kovářová byl položen dotaz

Myslíte, že nejdiskriminovanější skupinou jsou senioři?

Určitě jejich pozice není dobrá, ale jsou na tom hůře, než matky s dětmi, obzvláště pokud jde o samoživitelky? V jejich případě se i s ohledem na rodinu a na podmínky, které si zaměstnavatelé kladou dost diskriminováni, navíc senioři (důchodci) mají aspoň většinou dobré důchody, ať mi nikdo netvrdí,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Proč nevystoupil Pavel Blažek ve sněmovně?

11:24 Zdeněk Jemelík: Proč nevystoupil Pavel Blažek ve sněmovně?

Bývalý ministr Pavel Blažek se přihlásil o vystoupení ve sněmovně, ale nakonec svůj záměr zrušil.