Petr Duchoslav: Podzimní události na Slovensku byly generální zkouškou na Únor 1948

13.10.2011 18:10 | Zprávy
autor: vasevec.cz

Dne 8. 10. 1947 československá vláda jednala o vyšetřování vyhrocených politických poměrů na Slovensku, kdy zprávu přednesl komunistický ministr vnitra V. Nosek.

Petr Duchoslav: Podzimní události na Slovensku byly generální zkouškou na Únor 1948
Foto: Hans Štembera
Popisek: Slovensko

Jeho zpráva byla dalším střípkem do mozaiky tzv. slovenské krize, která měla nejprve oslabit a pak zlikvidovat administrativně-mocenskými zásahy politický vliv Demokratické strany (DS) ve slovenských orgánech moci - Sboru pověřenců (výkonného orgánu - tedy vlády) a Slovenské národní radě (SNR), zákonodárného tělesa.

Demokratická vláda získala v květnových parlamentních volbách roku 1946 celkem 62% hlasů (téměř milion hlasů) a na Slovensku volby vyhrála, zatímco slovenští komunisté (KSS) dostali pouze 30%. Porážku slovenští komunisté neočekávali, věřili ve své vítězství a prohru svého hlavního soupeře, Demokratické strany. To se však nestalo a již den po volbách vedení KSČ a KSS společně promýšlely další taktiku proti nejsilnější straně na Slovensku. Klement Gottwald, který stanul v čele vlády v červenci 1946 poté, co KSČ v českých zemích volby vyhrála, se zaobíral více možnostmi, jak znemožnit uplatnit Demokratické straně svůj pronikavý volební výsledek ve slovenských orgánech moci. Zvláště radikální byl v tomto směru Svaz slovenských partyzánů, v jehož čele stanul po válce K. Šmidke, a který hlasitě volal po očistě Demokratické strany od údajných protistátních činitelů a bývalých luďáků (rozuměj HSĽS). Předsednictvo KSS se sešlo 29. 5. 1946 a jednalo o neuspokojivém volebním výsledku a dalším postupu proti Demokratické straně.

Navrhovalo buď stranu úplně vyloučit z vlády kvůli jejím údajným stykům s bývalými luďáky, kteří měli být i v jejím vedení, nebo jí klást takové požadavky, které by museli slovenští demokraté přijmout, aby mohli nadále setrvat ve vládě. První možnost však komunisté záhy opustili, protože vyloučením strany z vlády, jež se umístila ve volbách na prvním místě, by mohlo pro ně znamenat odliv popularity a veřejné přízně. Proto byla po jednání české a slovenské strany schválena dne 24.6. 1946 tzv. třetí pražská dohoda, která rozhodla o tom, že slovenské orgány byly přímo podřízeny vládě a jednotliví pověřenci českým ministrům. Komunisté tak částečně dosáhli svého, ale s celkovým výsledkem spokojeni nebyli, protože Demokratická strana disponovala ve SP a SNR pohodlnou většinou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Co s tím hodláte dělat?

https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Svobodni-Tajne-nakupy-za-penize-danovych-poplatniku-792807 Souhlasím s vámi, ale má někdo šanci něco změnit? Je pravda, že si ta komise dělá pořád co chce a mám dojem, že nikdo nemá šanci to vlastně ovlivnit.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Alena Vitásková: Veřejnoprávní média stávkují? A co na to lidé z ulice

19:25 Alena Vitásková: Veřejnoprávní média stávkují? A co na to lidé z ulice

Komentář Aleny Vitáskové k plánované stávce veřejnoprávních médií.