Petr Dufek: Zadlužení ČR roste na 42 procent HDP

01.04.2022 14:04 | Komentář

První výsledky veřejných rozpočtů, které dnes zveřejnil statistický úřad, ukazují, že veřejný sektor loni hospodařil se schodkem téměř -360 mld. korun (-5,9 % HDP) a celkové zadlužení ČR se zvýšilo na necelých 42 %.

Petr Dufek: Zadlužení ČR roste na 42 procent HDP
Foto: investicniweb.cz
Popisek: Petr Dufek

Stejně jako v roce 2020 stojí za deficitem veřejných financí hospodaření státu, zatímco obcím se podařilo dosáhnout ještě vyššího přebytu než v prvním kovidovém roce.

Výsledky veřejných financí za rok 2021 v podstatě nejsou nijak překvapivé. Už samotné hospodaření státu v jednotlivých měsících roku dávalo jasný signál, že se rozpočet bude nacházet v hlubokém deficitu, ke kterému přispěly nejenom zvýšené výdaje na podporu ekonomiky v době opakovaných lockdownů, ale také zrušení superhrubé mzdy zasahující příjmovou stranu rozpočtu a v neposlední řadě i slabší výkon ekonomiky, která se ani v roce 2021 nevrátila na před-pandemickou úroveň.

Ještě v roce 2019 přitom ČR dosahovala přebytkového hospodaření a dařilo se jí snižovat i celkový dluh, který tehdy odpovídal ani ne třetině HDP. V podstatě si tak vytvořila docela dobrou výchozí pozici na nečekané kovidové období, během kterého se státní rozpočet propadl do červených čísel. Proto i po dvou letech šestiprocentních schodků ČR nejspíše zůstala i nadále ve skupině nejméně zadlužených zemí EU. Navíc tento dluh – na rozdíl od řady euro-zemí – stále hladce financuje na finančním trhu bez jakékoliv zásahu centrální banky.

Anketa

Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 30. 3. 2022)

70%
27%
hlasovalo: 23469 lidí

Když se podíváme na relativní čísla, vyšší dluh měla ČR v historii jen dvakrát, a sice v letech 2012 a 2013, kdy přesáhl hranici 44 % HDP. Nicméně už letos se k těmto výsledkům nejspíše přiblíží a možná je i lehce překoná. Vysoká inflace nicméně bude tempo růstu relativního zadlužení v letošním roce docela citelně brzdit. Tedy alespoň v relativním poměru k HDP, protože absolutně se veřejný dluh zřejmě přiblíží 2,9 bilionům korun.

Trend zadlužování je však sám o sobě velmi nepříznivý, avšak v krátké době jej lze jen obtížně zvrátit. Ekonomika se sice už zřejmě oklepe od kovidových komplikací, avšak nyní už čelí problémům novým. Extrémně drahým energiím, rozpadajícím se dodavatelským řetězcům a v neposlední řadě také vyšší ceně peněz, která bude znamenat přece jen i vyšší náklady na zadlužování.

I když by bylo s ohledem na míru zdanění vhodné rozpočtům pomoci prostřednictvím zvýšení některých daní, v dané ekonomické situaci je to cesta v podstatě vyloučená. Ne tak už ovšem pro léta následující. V každém případě, i „díky“ vysoké inflaci je zatím dosažení dluhové brzdy není pro nejbližší roky aktuální.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.