Za pozitivní lze považovat, že se relativní dluh snižuje ve většině zemí EU. Výjimkou je Slovinsko, Řecko, Portugalsko, Lotyšsko, Polsko, Litva a Chorvatsko. Vedle toho v pěti zemích EU zůstává dluh nad hranicí výkonu těchto ekonomik. Tradičně nejzadluženější je Řecko (171 %) následované Itálií (134,6 %) a Portugalskem (130,5 %). Na druhou stranu jsou nejzadluženější země EU součástí eurozóny, kde ECB díky kvantitativnímu uvolňování jako vytváří velmi silnou poptávku i po dluhopisech těchto předlužených zemí, takže ty nejsou k rozpočtové disciplíně rozhodně příliš motivované. Navíc roste pravděpodobnost, že ve své politice nákupu dluhu může být ECB ještě více agresivní, než byla doposud. Ostatně to se ukáže už na jejím březnovém zasedání. Doposud platí, že nakupovat dluhy a tisknout eura chce společná centrální banka ještě minimálně do března příštího roku. Pro úplnost je třeba dodat, že Řecko – jako dlouhodobě zachraňovaná země – je z pohledu věřitelů trochu v jiné pozici. Její dluhy představují z větší části půjčky od ostatních zemí EMU a mezinárodních věřitelů, zatímco dluhopisy sehrávají spíše okrajovou roli.