Zadluženost ČR zahrnuje všechny finanční závazky státu, ČNB, bankovního a podnikového sektoru vůči zahraničí. Tato zadluženost se výrazně zvýšila v době trvání intervenčního režimu, kdy se ČR stala cílem řady spekulantů. Dodnes zde peníze, které sem v té době přišly, a které ČNB vykoupila za nově „vytištěné“ koruny, zůstávají. Do tzv. zadlužení se totiž započítávají i depozita a jiné pohledávky nerezidentů v tuzemských bankách a právě tyto peníze tvoří 42 % celého dluhu ČR.

Peníze ze zahraničí nicméně získává i podnikový sektor (jde o cca 39 % celkového dluhu země). Důvodem mohou být jednak vnitropodnikové úvěry u firem pod zahraniční kontrolou nebo prostě jen fakt, že úvěry třeba v eurech mohou být pro tuzemské firmy výrazně výhodnější než ty korunové.

Naproti tomu dluh veřejného sektoru netvoří ani pětinu celkových závazků země. V letošním roce sice opět narůstá s tím, jak zahraniční investoři skupují korunové státní dluhopisy nabízející výrazně vyšší výnos, než třeba ty německé. A právě zájem ze strany cizích investorů a spekulantů je hlavním důvodem, proč třeba v posledních měsících výnosy státních dluhopisů na českém trhu výrazně poklesly. Dění na finančních trzích ČR se tak dostaly silně do vleku chování a nálad zahraničních investorů, kteří stále drží převážnou část ze dvou bilionů korun „natištěných“ v době intervencí.

Vedle závazků má však ČR v zahraničí svá aktiva. Jde především o devizové rezervy ve správě ČNB přesahující 127 mld. EUR, přímé zahraniční investice v hodnotě 58 mld. EUR nebo 30 mld. v cenných papírech.