Žijeme již několik týdnů rok, který mnozí důvodně pokládají za osudový. Pro Českou republiku, pro Evropu i Ameriku. Dost možná pro celý svět. Patřím mezi ty, kdo jsou přesvědčeni, že „sedmnáctý“ přinese události, které zásadně a nadlouho ovlivní životy generací aktuálně obývajících naši planetu. Tedy v případě optimistické verze, že vůbec bude co ovlivňovat.

Věnoval jsem se tomuto tématu ostatně poměrně obsáhle v knize Smrt ve věži (závěrečné části trilogie Smrt ve středu, Smrt v sametu), která vyšla vloni nedlouho před Vánocemi v nakladatelství Daranus (po předvánočním „vysušení“ je už opět na trhu k dispozici). Proč se k tomu tedy znovu vracet hned na počátku roku 2017?

Budíček

V pondělí totiž spatří světlo světa (a pološera některých) knihkupectví moje Reportáž psaná na obrátce. Je to knížka formátem i rozsahem podstatně menší než ta předchozí – skutečně do kapsy. Má to svůj praktický důvod, neboť ji lze mít s sebou vlastně kdekoli. A v případě potřeby občas nahlédnout...

Nejprve však malé vysvětlení k jejímu názvu. Většině spoluobčanů ve věku 40+ asi není třeba vysvětlovat, že odkazuje k jiné „reportáži“, která se po Druhé světové válce stala opravdu celosvětovým bestsellerem.

Pro příslušníky generací mladších, povětšinou záměrně odstřižených od (nejen) naší historie – i té poměrně nedávné – pár slov k autorovi. Novinář Julius Fučík byl za německého nacistického protektorátu (1939 – 1945) v Praze gestapem uvězněn a posléze popraven za odbojovou činnost proti Třetí říši.