Už jsou zase tady. Přes Českou republiku se přes víkend opět valí americká armáda. Už to nikoho příliš nevzrušuje: ani "vítače", ani odpůrce. Je to logické. Ti první se rozdělili do dvou kategorií. Část pochopila, o co se tu hraje a čemu dělá "křoví". Že právě tyto armády "dočasně umístěné na evropském území" jsou jednou z pojistek bruselské moci proti bouřící se veřejnosti. Že "vítači" migrantské invaze i americké armády jsou jen dvě strany téže mince - a s tím už nechtějí mít nic společného.

Aktivní "vítači", kteří protektorátní moc chtějí, protože z ní buď odvozují své kariéry a peníze, nebo jsou skutečně přesvědčení "internacionalisté", zase ztratili motivaci, když odpůrci "přítomnosti cizích vojsk na našem území" (řečeno husákovskou normalizační terminologií) už nevyrážejí do ulic protestovat proti "okupantům". Ti k tomu mají ale také dobrý důvod. Přituhuje, připravují se procesy se "šiřiteli nepřátelských názorů", iluze svobody slova už dávno vzala za své, vláda zcela nezakrytě mění zemi na policejní stát. V takové houstnoucí předválečné atmosféře je bláhové strkat hlavu žralokovi do tlamy. Vlastenci si uvědomují, že pro záchranu země musejí volit jiné, "podzemnější", metody boje.

Nejde však tentokrát tolik o nás, o propagandistickou jízdu "na dobytém území". Američané se přes nás valí na ruské hranice. A už s nimi budou "cvičit" i naši vojáci. Aby bylo jasné proč, Česká televize k tomu odvysílá ponížený rozhovor se zástupcem generálního tajemníka NATO (za Husáka by na Kavčích horách přivítali generála Varšavské smlouvy), který se "shodou okolností" u nás právě vyskytuje. Soudruh ujišťuje, že NATO válku s Ruskem nechce. Obkličuje sice Rusko, to je fakt, ale jen proto, aby "posilnilo mír a demokracii". Pro pamětníky "doby nesvobody" čisté déja vu. Pro mladší generace nepodstatné žvásty. Ale ono to podstatné je.

Dějiny studené války se prostě opakují - pro nás jen v opačném gardu. Kdy se ze studené stane "horká fáze"? Co vlastně svými provokacemi NATO aktuálně sleduje? A k čemu potřebuje těch našich pár vojáků? Poměrně zajímavé odpovědi na tyto fatální otázky naší další národní existence dává v obecnější úvaze slavný komentátor a vojenský analytik vystupující pod pseudonymem The Saker.

The Saker: Propaganda nás krmí horami nesmyslů

Jak by vypadala skutečná válka mezi USA a Ruskem? To je patrně otázka, kterou dostávám vůbec nejčastěji, od čtenářů i obecně. Je to také otázka, na niž slyším největší množství prapodivných, nesmyslných odpovědí. Pokusím se především demaskovat některá populární klišé o moderním válčení obecně. To současně čtenáři poskytne možnost, aby se i v konkétním případě dokázal prohrabat horou nesmyslů, které nám korporátní média tak ráda předkládají jako “analýzu”.