Václav Havel se po smrti dočkal zvláštního „zákona“: Ten má jedinou větu – že se zasloužil o stát. Sice si neumím si představit jeho využití – znamená to snad, že budu-li mít opačný názor, nesmím ho vyslovit, protože bych porušil zákon? A pokud ano, půjdu kvůli tomu bručet? Asi ne, za porušení této sporné deklarace zatím žádná sankce není. K čemu ovšem zákon, podle něhož se nikdo nemusí řídit?

 

Lex Schwarzenberg

 

Podobně absurdních či zbytečných zákonů máme pochopitelně desetitisíce. Nemluvě o tom, že na osmdesát tisíc (!) ještě větších hrůz jsme už museli převzít z Bruselu. To neznamená, že když je nikdo nezná, nejsou škodlivé. Právě naopak. Zaplevelují právní řád, podvazují podnikání, ničí občanské svobody.

 

A parlament – v rukou údajně pravicové vlády – chrlí další a další normy.

 

Nemluvě o tom, že nikdo se v té změti už dávno nevyzná – včetně právníků – takže jaký div, že úcta a respekt k právu jsou u nás minimálně opět na úrovni, z níž jsme startovali v devětaosmdesátém. Spíš ještě níž. A parlament – v rukou údajně pravicové vlády – chrlí další a další normy. Zákon o Karlu Schwarzenbergovi, tzv. Lex Schwarzenberg, mezi ty zbytečné však patřit nebude. Pokud jej parlament přijme. Měl by.

 

Žvatlavý vždyministr

 

Pan Schwarzenberg je ministrem zahraničí podruhé. Nejprve v Topolánkově vládě za Zelené, nyní v Nečasově za TOP 09. Velký rozdíl mezi těmi stranami není. Obě jsou levicové, havlistické. Liší se jen mírou pokrytectví: Ta první svůj původ přiznávala, odvolávala se na něj, a i proto dopadla, jak dopadla. Ta druhá sice havlismus produkuje každým pórem, při prezidentské kampani svého mediálně svatořečeného guru dokonce na chvíli vtáhla účelově do hry, ale přesto si kvůli zmatení pojmů říká dosti směšně „pravicová“.

 

Tento obr „antidiplomacie“ je vždyministr, stejně jako lidovci museli být vždyvládní

 

Na levici je totiž tlačenice, zatímco prostor napravo je v parlamentu téměř neobsazen. Ostatně právě zmatení pojmů levice – pravice patří k hlavním nástrojům brzkého absolutního ovládnutí naší země havlistickou levicí, k němuž zdá se musí nevyhnutelně dojít.

 

Tento obr „antidiplomacie“ je vždyministr, stejně jako lidovci museli být vždyvládní: Základní poučka, kterou si Miroslav Kalousek ze své strany přinesl, když ji po neúspěšném spojení s Jiřím Paroubkem a komunisty vytuneloval do TOP 09, bolševičtější verze KDU-ČSL(b).

 

Za vším hledej Berlín

 

Přesto by si mohl trochu vnímavý občan alespoň občas položit otázku: Proč asi mainstream vláčí bahnem toliko ODS, zatímco TOP 09 má jeho plnou ochranu? Navzdory politickým i osobním neuvěřitelnostem v podání „místopředsedy“ Kalouska, navzdory jeho tragické neschopnosti v roli ministra financí, navzdory ostře levicové praxi – zvyšování daní na místě prvním, atd. atd.

 

Odpověď je poměrně jednoduchá: Přeje si to Berlín, nebo – chceme-li použít zástupnou visačku – Brusel. Této „klidné síle“ slouží většina médií i pánové Kalousek a Schwarzenberg v soudružské jednotě. Zatímco ODS, která si alespoň formálně či v některých svých reprezentantech udržuje od EU jistý kritický odstup, je pochopitelně každodenně na odstřel. Že jim v tom svými „výkony“ mnozí, Petr Nečas na místě prvním, skvěle pomáhají, je již další rovina věci. Naposledy včera, jak záhy uvidíme.

 

Výprodej českých zájmů na běžícím pásu

 

Vůbec nemuselo dojít ke skandálnímu pravdivému „uřeknutí se“ během prezidentské kampaně. Nikdy nebylo pochyb, jak se „český“ ministr zahraničí dívá na Benešovy dekrety a poválečný odsun Sudeťáků, jen to média intenzivně tajila. Až do nešťastného přímého přenosu.

 

Když byl ve vládě za Zelené, prosadil s Bursíkem největší tunel české moderní historie – fotovoltaiku.

 

Karel Schwarzenberg zastupuje ve vládě spolu s Miroslavem Kalouskem primárně zájmy naší zahraniční konkurence – nejen ekonomické. Tvrdě navázali na protičeskou politiku, kterou na Hradě reprezentoval třináct roků ten, který nám „Karla“ jako kukaččí vejce vložil do hnízda: Václav Havel.

 

To jsou však jenom vnější aspekty temné Schwarzenbergovy mise. Ty aktuální, bezprostředně ovlivňující náš život, jsou veřejnosti téměř utajeny.  Když byl ve vládě za Zelené, prosadil s Bursíkem největší tunel české moderní historie – fotovoltaiku. Ptá se ho na to někdo?

 

Nepracuje pro Českou republiku, ale výhradně pro menší či větší zájmy svých opravdových přátel a sponzorů.

 

Přinejmenším stejně ničivé jsou však jeho zahraniční aktivity. Je jedním z hlavních generálů Páté kolony Berlína v ČR. Nepracuje pro Českou republiku, ale výhradně pro menší či větší zájmy svých opravdových přátel a sponzorů. Obvykle pod vznešenou rétorikou tzv. Lidských práv: Pokrokově, politicky korektně, pod tvrdou mediální ochranou. A naši podnikatelé kvůli němu ztrácejí jednu za druhou těžce vybudované pozice na trzích:  V Rusku, v Číně a v řadě dalších zemí.

 

Obvykle se o tom, kvůli mediální blokádě, ani nedozvíme. Nebo ho za to média ještě chválí. Aby pak v následujícím vydání žasla nad tím, že máme stále větší nezaměstnanost, státní dluh a v jeho důsledku uškrcený rozpočet.

 

Azerbajdžán, Srí Lanka...

 

Naposledy tento jinak vždy „superevropan“, při předávání ceny (jak jinak než za lidská práva) ázerbájdžánskému právníkovi Intigamu Alijevovi, havlisticky zleva kritizoval západní země, že prý nemohou strkat jako pštros hlavu do písku před porušováním lidských práv v Ázerbájdžánu. Výsledkem je, že miliardové investice v této rychle se rozvíjející zemi, které jsme měli již vyjednané, získají naši lidskoprávně „zaostalí“ západoevropští spojenci. Věděla o tom vláda? Reagovala na to?

 

Na Srí Lance jsme zase přišli o mnohamiliardové zakázky. Dodávky zařízení pro vodní elektrárnu, či stavbu rafinerií se nekonají, kvůli několika diplomaticky skandálním větám, které přikázal – nad rámec rezoluce Rady OSN pro lidská práva – přednést velvyslankyni České republiky při OSN Kateřině Sequensové. Věděla o tom vláda? Reagovala na to?

 

Tak bychom mohli pokračovat velmi dlouho.

 

Kdo ho zastaví?

 

Rozbití ministerstva zahraničí, kde po svém druhém nástupu nahradil zkušené diplomaty druhou ligou z kamarádů svého zvěčnělého guru, je pouhou epizodou v dlouhé řadě jeho „úspěchů“. Že jste o tom nic nečetli? Také se o tom nepsalo.

 

Karel Schwarzenberg je bezesporu jednou z nejvíce chráněných postav naší politiky. Může udělat cokoli – podivně privatizovat velké podniky, dostávat na svá panství dotace z EU, ničit naše ekonomické zájmy ve světě – všechno je v pořádku. Nikdo se na nic neptá. Je to přece „náš Karel“, co trošku „žbrblá“. Pozoruhodné je, že v Němčině nikoli.

 

Až jednou – pokud – někdo rozkryje, co se za touto temnou postavou, jednou z nejškodlivějších v naší popřevratové historii, skutečně skrývalo, kdo ho opravdu „vodil“, bude to vzrušující thriller

 

Vše dostalo včera korunku havlovského absurdního divadla: Vedení ODS se za něj postavilo v jeho „sporu“ s prezidentem Zemanem o velvyslance. „Odmítáme posun k poloprezidentskému systému,“ zvolali jeho věrní, ač narozdíl od něj již politicky polomrtví koaliční bratři, jimž se svým „regionálním vodičem“ M. Kalouskem od počátku krok za krokem kope hrob.

 

Až jednou – pokud – někdo rozkryje, co se za touto temnou postavou, jednou z nejškodlivějších v naší popřevratové historii, skutečně skrývalo, kdo ho opravdu „vodil“, bude to vzrušující thriller. Jenže bohužel odehraný na náš účet.

 

Pak možná někdo navrhne a prosadí zákon „Karel Schwarzenberg škodil České republice“. Výjimečně to nebude zbytečný akt. Jen pozdní. A již neúčinný. 

 

A tak je to se vším, chtělo by se po hospodsku dodat. Možná mají tentokrát hospody pravdu.

 

Vyšlo na serveru Proti proudu