Ne, že by tento motiv nehrál roli. Jde však pouze o druhý nebo třetí plán nevídaného jevu, který právě v médiích sledujeme. Uvědomujeme si vůbec, co nám probíhá před očima? Tento mediální střet je totiž výjimečnou příležitostí spatřit v nahaté podobě zájmy vydavatelů.

Bitva je možná podstatně důležitější než všechny ostatní události na viditelné politické scéně. Současně ukazuje, jak hlubokou podstatu má současná politická krize. Jak okrajově je naší domácí záležitostí. A podle jejího výsledku se zařídí také realita sama. Kdo vyhraje, ten bude mít pravdu – nikoli naopak.

Odkud ten radikalismus jinak vždy politicky korektních elit?

Část médií po prvotním nadšení ze zatýkání politiků náhle prudce změnila tón. Mnohá jdou dnes již přímo proti „prokurátorům a plukovníkům“. Některé články bychom skoro mohli tisknout v Protiproudu (pokud by měly vyšší profesionální úroveň), s tou výhradou, že navazují na to, co narozdíl od nich tvrdíme od první chvíle. Že by mainstream zabočil do protiproudu? Ano. Účelově, na krátkou chvíli. Než si prorazí jiné koryto v původním směru. Nebo možná dvě souběžná.

Takto vypadá vyhlášení války, jako dosud neznáme:

Lidové noviny, obvykle hlavní „morální arbitr“ země, sdělují: ... „Úplná orwellovština už je pak názor státního zástupce Komára, že i expremiér Nečas měl ve věci neoprávněný prospěch tím, že dohodou s rebely zabránil pádu své vlády!  ... Budeme třeba morálku měřit na centimetry ševcovským metrem? ... V okamžiku, kdy politiku, respektive společnost začne umravňovat policie, je to začátek cesty k fašismu.