Sumitují, schůzují, vyhrožují, vymlouvají se a předstírají horečnou činnost – ale ve skutečnosti nic nedělají. Tak lze shrnout „aktivity“ většiny českých politiků, především vládních. Tváří se sice, že nic jim neleží na srdci více než uchránění naší republiky před zničující záplavou migrantské invaze, ale realita je jiná. Opačná.

Schůzka ministrů vnitra středoevropských zemí (V4) a výrok premiéra Sobotky (ČSSD) o „plánu B“ – pro případ že EU nezastaví příval migrantů – jsou toho dokonalou ilustrací. Samozřejmě, že nikdo nic nezastaví. Ani to nechce a neplánuje, pouze markýruje. A připravuje situaci, kdy krize už bude tak neúnosná, že vyděšení občané jednotlivých zemí vezmou za vděk jakýmkoli „razantním bruselským činem“- jenž ovšem bude znamenat už úplnou ztrátu zbytků suverenity. O to jde na místě prvním. Vše ostatní pak následuje.

Salónní podvodníci

K tomu ovšem Bruselané potřebují souhru kolaborantů v místních vládách. Ve střední Evropě zvlášť. Zde bylo donedávna v uskupení V4 hlavním Trójským koněm Polsko. Když jím po volbách být přestalo, spoléhá Berlín a Brusel nyní především na Sobotkovu vládu – zatímco na Polsko vyhlásil exemplární trestní výpravu. Že nemá šanci na úspěch je úplně jiná věc, Slovensko a především Maďarsko jsou toho garantem. Ale naši ubozí piškuntálci v čele se Sobotkou teď doufají, že všechny přechytračí.

Premiér Sobotka je stále větší bezpečnostní riziko pro naši republiku a musí jít od válu.

Ministr vnitra Chovanec (ČSSD) si naoko dál udržuje chlapáckou vizáž i vyjadřování. Zhlédl se proto v (naprosto podvodné) rétorice, s níž určitě v Bruselu nenarazí a mnohé domácí voliče může oklamat (jak věří): Musíme prý problém „řešit“ ještě před tím, než migranti do Evropy vůbec vstoupí. Tím myslí všechny ty nesmysly o „hotspotech“, v nichž se prý budou migranti rozdělovat na ty, kdo mají nárok na azyl a na ty, kteří nikoli.