Petr Hájek: Železná Maggie se nemýlila, čtvrtá říše se opět sápe na Rusko

8. 6. 2016 9:51

Petr Hájek komentuje děsivý „dokument“ německého ministerstva války a dovozuje, že střet se sice blíží – ale na koho nakonec jeho ostří dopadne, je ještě otázka.

Petr Hájek: Železná Maggie se nemýlila, čtvrtá říše se opět sápe na Rusko
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Hájek

Bylo jen otázkou času, kdy dojdou naplnění slova bývalé britské premiérky Margareth Thatcherové. Poté, co Gorbačov vydal NDR (sovětskou okupační zónu po vítězství nad Hitlerovou Třetí říší) Němcům „za hubičku“, varovala, že tím okamžikem vzniká Čtvrtá říše. A že „sjednocené Německo“ se stane největším nebezpečím pro mír v Evropě. Včetně nového zálusku na „pochod na východ“ (dodávám já).

Byli tací, kteří to tehdy pokládali za nadsazené. Podobně jako její kritický a odmítavý postoj k fungování Británie v Evropské unii. Dokonce ji kvůli tomu vnitrostranickým pučem tehdy sesadili. Výsledkem je, že jsme jen několik dnů před referendem o odchodu Británie z EU a v tutéž chvíli německé ministerstvo války (orwellovsky „obrany“) právě prohlásilo Rusko za „největší hrozbu“ (vedle mezinárodního terorismu).

Tolik by si přáli, aby nic neobživlo. Aby tu dál, jako v každé totalitě, bylo hřbitovní mrtvo. I kdyby ho měli válkou s Ruskem stvořit nejen v přeneseném slova smyslu.

Světovou válku proti terorismu vyhlásil prezident G. Bush vzápětí po zámince v podobě 11. září. Od té doby zlikvidovali Američané spousty zemí, způsobili smrt statisíců lidí (včetně několika tisíc svých vlastních), vyvolali migrační invazi, uvedli západní svět do chaosu finanční a hospodářské krize – ale především pevně instalovali (stále ještě okupované a tedy poslušné) Německo jako svého „zastupujícího říšského protektora“ na starém kontinentě. To nyní zmíněným vyhlášením ministerstva „obrany“ vykročilo na cestu dobytí Ruska na druhý pokus.

Zkušební vzducholoď

Ministerský dokument má do letních prázdnin projednat německá vláda – takže „jakoby“ ještě není oficiální. Jeho řízený „únik“ do médií (informaci přinesl Die Welt) lze tedy pokládat za vypuštěný testovací nikoli balónek, ale obrovský balón či spíše řízenou vzducholoď. Má sledovat především reakci německé veřejnosti, v níž už příliš pamětníků sovětského dobytí Berlína nežije.

Přichází v době, kdy na ruských hranicích pořádají šílení Poláci a další (stejně šílené) státy NATO rozsáhlé vojenské cvičení, které má čistě provokativní charakter. Nikdo nemyslí vážně, dokonce ani šéfové NATO ve svých oficiálních vyjádřeních, že by Rusko mělo ambice či motiv zaútočit na kteroukoli zemi na svých hranicích, v nichž nyní Američané pod zástěrkou severoatlantické aliance mají své jednotky. Kde stavějí raketové základny zvané „obranné radary“ proti íránskému jadernému nebezpečí – poté, co sankce proti Íránu skončily.

Repríza Karibské krize a Plánu Barbarossa?

Tyto „radary“, jimž jsme se lidovým odporem proti Topolánkovi taktak ubránili, jsou vlastně opakováním karibské krize ze šedesátých let – jen v opačném gardu: Tentokrát mají jaderné rakety u hranic „nepřítele“ Američané. Tehdy stál svět jen několik hodin od jaderné války. Kolik do ní zbývá dnes? Tehdy vcelku logicky prezident Kennedy požadoval, aby Sověti své rakety z Kuby odvezli. Dnes chce černý prezident (i když je otázka, kdo vlastně v této chvíli v USA velí) po Rusku, aby je nejen akceptovalo, ale ještě mu vyhrožují a nadávají, že si dovoluje přijímat odvetná obranná opatření. K čemu hrají tuhle nejapnou komedii?

Z obdobných důvodů jako vznikl provokativní dokument německého ministerstva války. Ten také sám o sobě ještě není hitlerovským „Plánem Barbarossa“ číslo 2, je však už jeho nedílnou součástí. Přepadení Sovětského svazu předcházela rovněž mohutná propagandistická kampaň mi(ni)stra propagandy Josepha Goebbelse. Nacisté přesouvali k sovětským hranicím divizi za divizí a Hitler současně v osobním dopise Stalina pár týdnů před invazí ujišťoval, že má hluboce mírové úmysly. Dokonce v něm píše, že musí vzdorovat poblázněným generálům, takže i kdyby náhodou došlo k nějaké „pohraniční šarvátce“, nic to neznamená – a on už si prý generály srovná. Předvedl to vzápětí.

Ministr zahraničí Kerry je také každou chvíli v Moskvě – a americké jednotky a technika pod značkou NATO mezitím na ruských hranicích cvičí a obkličují je. Současné ruské vedení jistě není nutno podezřívat ze ztráty historické paměti. Tou naopak trpí většina západní veřejnosti. Alespoň podle šokujícího průzkumu, podle něhož převažuje názor, že zásluhu na vítězství nad Hitlerem mají především Američané.

Ale i tento průzkum, stejně jako vyjádření šéfa NATO Jense Stoltenberga jsou psychologickou přípravou na válku následující: „Rusko destabilizuje evropský pořádek. NATO nechce novou světovou válku, naše odpověď přesto musí být jasná a tvrdá,“ pravil tento zaměstnanec amerických zbrojařů. Goebbels by to neřekl lépe. Prostě „poučme se u velkých vzorů“. A tak hlavní zbraní této fáze války – zatím „studené“ – je především propaganda.

Naši kolaboranti rovněž jako vždy

Rozjíždí se tedy špionománie jako v dobách amerického „mccarthysmu“, kdy Spojené státy museli opustit (pokud nechtěli být zavřeni) i takoví „agenti Moskvy“ jako Albert Einstein či Charlie Chaplin. U nás v tom aktuálně vede mezi politiky Kalouskova TOP 09 a Fialova ODS – plus premiér Sobotka a jeho dienstbierovský kroužek (nikoli celá ČSSD). Přibývají ale také Američany placená „média“, určená ke sledování „nepřátelské propagandy“ – čímž se myslí především nezávislé weby, jejichž seznamy „strážci ideové čistoty“ vytvářejí. Ti, kdo se v nich pokoušejí přinášet alespoň trochu objektivní informace, jsou „Putinovými agenty“.

V Polsku už se zatýká, u nás to podle všeho také nebude dlouho trvat. Poslankyně Langšádlová (TOP 09) a její kolega Gabal (KDU-ČSL) vyzývají k vypínání nezávislého internetového zpravodajství a k likvidaci jejich žurnalistů. Ale tak snadné jako v Polsku či v Německu to organizátoři války s Ruskem u nás ještě nemají. Existují totiž současně i mnozí politici, kteří si narůstající nebezpečí „válečné totality“ uvědomují. Například senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) nedávno prohlásil:

„Síť placených politiků, médií a jiných organizací ve službách Ruska v ČR? Promiňte, ale takovou zhovadilost může vymyslet jen chorý mozek! Zdá se vám normální, že ti, kdo poukazují na nebezpečí, respektive snahy o rozpoutání další války – a přiznejme si, že snahy čím dál realističtější – jsou ruskými agenty? V tom případě by ruskými agenty byla většina národa! Národní zájmy zrazují ti, kdo šíří fámy a nepravdy o nebezpečí plynoucího od Ruské federace, ti vítači amerických konvojů se zbraňovými systémy obsazených vojáky. Kolony, které nám mají říci, podívejte se, jak jsme silní, jak jsme vyzbrojení, zkuste si něco!“ (...)

„A víte, co je zajímavé? Že ti, kteří například rozdávali v angažmá americké ambasády červené karty na Albertově, ale i jinde, nejsou považováni za americké agenty. Že naši politici velmi často létající do USA, aniž by se o tom veřejnost dozvěděla, nejsou považováni za zrádce národních zájmů. Přitom proti nim očividně jednají! Pokud někdo kritizuje, že kdysi českoslovenští politici měli pupeční šňůru nataženou do Moskvy, dnes tato šňůra směřuje na americkou ambasádu a kamsi do USA. Studená válka má své pokračování, novou modifikaci, nebo módně řečeno novou hybridní podobu.“

Strach, kam se podíváš

Nervy ztrácejí už i generálové NATO. Jeden z nejvyšších je v současnosti (donedávna) Čech, předseda Vojenského výboru Petr Pavel. Ten dokonce kritizoval Donalda Trumpa za jeho výroky o zbytečnosti další existence Severoatlantické aliance. Soudruh generál Pavel se nechal slyšet, že zrádné řeči republikánského kandidáta (a dosti pravděpodobně příštího amerického prezidenta – tedy jeho hlavního velitele) prý alianci oslabují. Co vlastně tak neslýchaného řekl tento washingtonským establishmentem nenáviděný a absolutní většinou republikánských voličů milovaný prezidentský kandidát? Že prý císař je nahý:

„Když se NATO rozpadne, tak se rozpadne,“ řekl Donald Trump. A již poněkolikáté zopakoval svá předchozí slova, podle nichž je NATO pro USA příliš drahé.

„Smyslem Severoatlantické aliance byla ochrana před Sovětským svazem, který už neexistuje, a před terorismem NATO neochrání.“ V rozhovoru pro Times pak dodal, že by raději povolil Japonsku a Jižní Koreji, aby si vybudovaly vlastní jaderný arzenál, než aby musely Spojené státy dál zodpovídat za jejich bezpečnost.

„Ruského prezidenta Vladimira Putina a některé další bude takový přístup těšit. A to by bylo obrovskou chybou,“ reagoval generál Pavel, v pošetilé pýše se domnívající, že  mu přísluší hodnotit politiky. „Taková Trumpova prohlášení nemusí nutně napáchat škody, rozhodně ale nejsou prospěšná,” prohlásil drze tento zelený mozek, který asi zapomněl, že ho nikdo nevolil, ale že jen žije (luxusně) z peněz daňových poplatníků od Washingtonu po Prahu.

V něčem je však dobře, že se neudržel. Prozradil autentický strach a narůstající chaos v hlavách současných mocenských elit: Tolik spoléhají na válku s Ruskem, že z plánu Barbarossa 2 (či Karibská krize 2) nakonec paradoxně nic nemusí být. Voličská revoluce zjevně pokračuje, a do roka může být politická mapa Západu zcela nepodobná té, kterou známe dnes. Třeba ani na ty „gulagy pro Putinovy agenty“ nakonec nedojde. Ani Langšádlové, Gabalové, Kalouskové či Sobotkové už nemusejí (politicky) existovat. O Merkelových, Hollandech či Cameronech ani nemluvě.

Jsme silnější

Uvědomují si to – proto kopou čím dál zběsileji. Dokument německého ministerstva války je toho stejným příkladem, jako řeči šéfa NATO, či generála Pavla. Nelze je podceňovat. Jsou ještě strašlivě silní a strhnout svět do války je jejich poslední nadějí. Naděje lidí, kteří si je platí asi stejně tak dobrovolně jako Českou televizi a spol., je však úplně opačná. Jistě je to jen naděje – ale naděje to je.

Naději chová samozřejmě i druhá strana. Skvěle jejich „víru“ vyjádřil Jan Macháček v Lidových novinách:

„Boris Johnson (bývalý starosta Londýna, který je v čele kampaně za odchod Británie z EU, pozn. PH) zatím není britským premiérem. Donald Trump zatím není americkým prezidentem a zatím to vypadá, že se jím spíše nestane. A Británie z Evropské unie ještě neodešla. Pořád tu je ve staré Evropě potenciál velkých koalic a spolupráce tradičních stran jako jakýsi nárazník. I když případ Rakouska (jen podvodem s korespondenčními hlasy za prezidenta nezvolený kandidát Svobodných a odpůrce EU Norbert Hofer, pozn. PH) ukazuje, že může rychle začít roztávat a politická scéna pak obživne.“

Tolik by si přáli, aby nic neobživlo. Aby tu dál, jako v každé totalitě, bylo hřbitovní mrtvo. I kdyby ho měli válkou s Ruskem stvořit nejen v přeneseném slova smyslu.

Jsou strašlivě silní, ale my jsme silnější.

Je proto opravdu na každém z nás, aby se jim to nepovedlo.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…