Postupně tak dojdeme k situaci, kdy degenerované elity nebudou schopny zabránit radikální změně. Ztráta schopností bude tak hluboká, že nepomůže ani finanční a mediální superpřevaha.

Až poté bude možné zastavit momentálně probíhající výměnu obyvatelstva a islamizaci evropských zemí.

Jedním z příznaků tohoto úpadku je ztráta maskulinity, kde rozdíly mezi společenskými třídami rostou až neuvěřitelně rychle. Dnešní dělnický učeň se příliš neliší od svého otce, zatímco mezi studenty víceletých gymnázií přibývá holkokluků (výstižný výraz Lucie Groene Odkolek) a vzorů chování typických historicky pro kastráty (skvělý postřeh Martina Konvičky).

Jenže ony se nemění jen povahové rysy. Dramaticky také klesá vzdělanostní úroveň. Nadále existují lidé, kteří mají na vizitkách funkce jako vysokoškolský učitel, analytik či redaktor, jenže vědomosti těch lidí jsou tak nedostatečné, že by jen obtížně mohli soupeřit s dřívějšími maturanty. Oproti tomu ale platí, že pokud se řemeslník nebo technik zajímá o společenské záležitosti, neví toho méně než jeho rodiče či prarodiče.

Logicky to vede k tomu, čeho si v posledním roce často všímám na besedách. Běžní posluchači z řad pracujících toho vědí víc než profesionální politologové. Jeden takový profesionální politolog se nedávno pohádal, protože nevěděl, že mezinárodní smlouvy mají přednost před českými zákony. Před pár týdny jsem se zase setkal s docentkou genderu, která nevěděla, co je Istanbulská úmluva (ZDE). Pozoruhodné je, že nedostatek vědomostí těm lidem nedělá problémy a nekomplikuje vykonávání intelektuálně náročných povolání. Nebrání jim ani cítit se výkvětem tvorstva a nositeli světa pravého poznání.