Vážení pánové,

Děkuji za příležitost promluvit na vašem setkání, které shodou okolností probíhá téměř přesně dva roky poté, co jsem byl pozván na podobnou ideovou konferenci, tehdy hnutí Islám v ČR nechceme.  Za ty dva roky naše hnutí utrpělo řadu nevýher, pokud nechceme přímo mluvit o porážkách. 

Už před dvěma lety, když jsem stál za řečnickým pultem, tak za stolkem předsednickým seděla jedna velmi široká paní, o které už zde byla řeč, a určovala, kdo bude mluvit a kdo nikoliv. Už v té chvíli byl náš projekt fakticky mrtvý a nebyla žádná šance jej zachránit. Jen jsme to tehdy nevěděli. K tomu dnes nemá smysl se vracet. Ale jsou i jiná poučení, která bychom si měli jasně shrnout. Protože jestli mají vlastenecká hnutí vyhrávat – a my vyhrávat chceme – je důležité neopakovat chyby.

Část první. České protiislámské hnutí a chlumečtí sedláci