Petr Hampl: Jak se panství elit v květnu nehroutilo

05.06.2019 12:03

Rakouští Svobodní se sice pokoušeli řešit naléhavosti, ale nesáhli do stávající struktury moci. Neziskovky, státní byrokracie, školství ovládané multikulturními fanatiky či veřejnoprávní média jsou dosud v plné síle.

Petr Hampl: Jak se panství elit v květnu nehroutilo
Foto: Vít Hassan
Popisek: Petr Hampl na debatě: "Rusofobie-antisemitismus 21. století?"

Minulý měsíc jsem psal o osudné chybě a hroucení panství elit (k přečtení zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Petr-Hampl-Jak-se-panstvi-elit-hroutilo-v-dubnu-579751), tentokrát musím konstatovat konsolidaci jejich pozic. Oboje patří k situaci, kdy probíhá vleklý konflikt a existují silné důvody, proč by se vítězství mělo přiklonit na jednu stranu, ale kdy existují stejně silné důvody pro stranu druhou. Nikdo sice nedokáže předvídat další vývoj, ale situace je přesto radikálně lepší než před třemi lety, kdy mocenské elity držely všechny triumfy, evropské národy kladly jen mdlý odpor a Maďarsko bylo zoufale osamělé.

Elity zaplatily víc, ale hlasů jim ubylo

V květnu proběhly eurovolby. Někteří komentátoři je velmi nesprávně interpretují jako vyjádření hlasu lidu, kdy obyvatelé rozhodovali mezi různými alternativami vývoje unie i svých zemí. Tak by tomu ale bylo pouze v ideálním případě, kdy by proti sobě stály různé strany s podobně schopnými vůdci, srovnatelnými rozpočty, neutrálními médii i sociálními sítěmi a rovněž neutrálním školstvím a státní správou. Tato situace samozřejmě nikdy nenastala, ale uvedený ideál alespoň existoval. Všimněte si, že zmizel. Ideálem „liberálních demokratů“ je dnes stav, kdy vládnoucí elita předloží návrh a lidé ho schválí. Pokud lidé návrhy elit odmítají, je to pokládáno za poruchu, která má být řešena anulováním hlasování nebo jiným nápravným opatřením.

Otázka pro analytického pozorovatele tedy nezní, kdo má nejvíc hlasů. Nejvíc hlasů dostane nejspíš ten, kdo disponuje nejsilnějším propagandistickým aparátem. Otázka zní: Získala elita při vynaložení stejného úsilí stejný počet hlasů? Nebo účinnost stoupá? To by znamenalo narůstající lidovou podporu. Klesá snad účinnost? To by znamenalo klesající lidovou podporu. Odpověď je jednoznačná. Elity vynaložily více prostředků než kdykoliv předtím, použily brutálnějších zastrašovacích metod, ale přesto získaly méně hlasů. Stalo se tak ve všech evropských zemích. Barometr ukázal další pokles lidové podpory bruselského projektu. Je to mandát pro pokračování současného směru, včetně postupující likvidace národních států, občanských svobod a demokratických institucí, a také mandát pro organizovanou výměnu obyvatel Evropy. Jenže to vše by pokračovalo při jakémkoliv volebním výsledku.

Rakousko, vznešený dům, vystrč prapor svůj

Druhá velká událost proběhla v Rakousku. Vypadalo to tam na revoluci a na jasné odhodlání zastavit islamizaci a etnickou výměnu, což odrážel i program rakouské vlády. Nakonec z něj nebylo naplněno téměř nic. Opatření, která byla přijato, stejně vesměs nebyla prosazena. Těsně před volbami se objevilo video kompromitující Stracheho a koaliční lidovci zrušili koaliční spolupráci. Ke spoustě komentářů, které již vyšly, doplním dva aspekty. Když Svobodní uspěli u voleb, pokoušeli se řešit naléhavé záležitosti, ale nesáhli do stávající struktury moci. Neziskovky, státní byrokracie, školství ovládané multikulturními fanatiky či veřejnoprávní média jsou dosud v plné síle. Poslední osudnou chybou Svobodných však je, že uvěřili, že ve vedení tradiční politické strany mohou být poctiví lidé, kterým záleží na budoucnosti vlastního národa. Velmi podobné chyby se dopustil Donald Trump svou spoluprací se „solidními konzervativci“ z Republikánské strany. Taky jej podtrhli při nejbližší příležitosti.

Větři třídní instinkt

Popsaná chyba vychází z toho, že přikládáme příliš velký význam programům politických stran. Ve skutečnosti je mnohem důležitější něco na způsob třídního instinktu. Tím myslím vědomou příslušnost k sociální vrstvě. Profesionální politici se v kritické chvíli postaví na stranu profesionálních politiků, korporátní manažeři na stranu korporátních manažerů, neziskovkáři na stranu neziskovkářů. Ideály půjdou stranou. Osobnosti, které se tomu dokážou vzepřít, existují, ale mnoho jich není.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…