V poznámce ZDE jsem zmínil, že velká část kritiky různých tyranií není dána soucitem s trpícím obyvatelstvem, nýbrž frustrací z toho, že tu tyranii nevykonávají západní liberálové. S tím úzce souvisí logická chyba při srovnávání režimů, která se děje až neuvěřitelně často.

Srovnáváme třeba životní úroveň v České republice a Francii a dospějeme k tomu, že ve Francii je vyšší životní úroveň. Z toho se usuzujeme, že kdybychom měli bližší vztahy s Francií, rovněž bychom měli vyšší životní úroveň. Když se staneme úzkým francouzským spojencem, budeme vlastně trochu Francie. A to je ta chyba! Ve skutečnosti neexistuje možnost, že by se Česká republika stala Francií. A to především z toho důvodu, že Francie nikdy nepřipustí vznik druhé Francie. Ve vztahu k Francii máme jen dvě možnosti. Být nezávislou zemí a být francouzskou kolonií. Nic dalšího.