Pokud by nesouhlasili, museli by si policisté počkat až do doby, než by mu skončilo funkční období. Úsvit přímé demokracie v Plzeňském kraji žádný mandát nezískal a Vít Bárta byl zatčen. Co k tomu policii vedlo, o tom se pouze spekuluje. Oficiální informace jsou kusé a omezují se na prohlášení, že s ohledem na zákon o ochraně utajovaných informací nemůže státní zastupitelství nic potvrdit a nic komentovat.  

Z útržků, které pronikají do médií, je pravděpodobné, že s Bártovým zadržením souvisí i zatčení vedoucího odboru analytiky a informatiky protikorupční policie Jana Petržílka. Ten předtím pracoval v Bezpečnostní informační službě a měl přístup k citlivým informacím, které měly unikat ven.  

Týká se to i odposlechů komunikace mezi bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem a kontroverzním podnikatelem Romanem Janouškem. Z jejich dialogů mohl člověk pochopit, jakým nestandardním způsobem byla také řízena pražská radnice. Odposlechy měla získat bezpečnostní agentura ABL, kterou tehdy vlastnil právě Bárta.  

Ten pomocí Věcí veřejných vstoupil do vysoké politiky. V ní někdy rozhoduje více množství kompromitujících informací než síla myšlenek. Řeč je o sledování aktivit politiků nebo úředníků a shromažďování takovýchto materiálů pro dobu, kdy se budou hodit. Podobné zboží představuje lukrativní byznys a různé bezpečnostní agentury je mohou mít na skladu a mohou je dodat. Bártovo zadržení tak může souviset s takovýmto počínáním.  

Ostatně v době, kdy Věci veřejné byly ještě součástí vládní koalice, vypukla aféra týkající se sledování některých aktivistů a komunálních politiků na Praze 11, do které měla být zapletena firma ABL. Soukromé bezpečnostní agentury totiž v rámci své činnosti běžně shromažďují pro různé osoby nebo firmy informace. Pohybují se přitom často na hraně zákona.  

Zadržení Víta Bárty může vyvolat dojem, že v souvislosti s citlivými materiály mohl tentokrát tuto hranici překročit. Vzhledem k naprostému nedostatku hodnověrných informací o tom však lze jen spekulovat.