A těch je v daňové oblasti za léta požehnaně. Například za posledních osmnáct let došlo u daní z příjmů ke 120 novelám. Což dokumentuje skutečnost, že daňový systém postrádá jasně danou návaznost, dlouhodobější stabilitu, a tím pádem i předvídatelnost.
Přesto v médiích nedávno vyjádřil přání, aby už nic podobného nikdy nezažil. Na mysli neměl cenu mléka, útok konkurence, případně zákaz používat název pomazánkové máslo, nebo živelnou katastrofu, která by zničila jeho podnik. Hovořil o naprosto nejisté situaci, do které dostali politici podnikatele tím, že ani měsíc před koncem roku nebylo definitivně rozhodnuto o tom, jak budou vypadat daně. Například firmy typu Madety mají uzavřené dlouhodobé smlouvy s obchodními partnery a mají obrat v řádech miliard korun. Takže pro ně je pohyb sazby daně z přidané hodnoty byť o jedno jediné procento hodně důležitý.
Přitom ještě dnes ráno měli podnikoví ekonomové poměrně bohatý výběr. V nabídce byla následující čísla - 14, 15,17 a půl, 20, 21. Všechna vyjadřovala jednu ze sazeb, které se objevily v nejrůznějších návrzích. Tak například 17 a půl představuje sazbu, která byla už dávno schválena a měla od ledna platit. 14 a 20 zase reprezentují sazby, kterými byly služby a zboží zatíženy v letošním roce. 15 a 21 představuje čísla, která už vláda prosadila pro příští rok. S návrhem však narazila v Senátu. Nedokázala jeho veto přehlasovat. Přesto tzv. daňový balíček znovu poslala do sněmovny a opět ho dolní parlamentní komora schválila.
Historie se opakovala a horní parlamentní komora návrh vrátila. Navíc navrhla, aby byly zachovány sazby z letošního roku. To sněmovna smetla ze stolu. Jediný rozdíl oproti situaci před několika týdny je v tom, že tentokrát měl Nečasův kabinet jistých sto jedna hlasů. Takže veto bylo přehlasováno. Ruku pro tento návrh nakonec zvedlo sto dva zákonodárců. Dvanáct dnů před koncem roku by tak mohlo být v této záležitosti jasno. Problém je v tom, že ještě chybí podpis prezidenta republiky. Ten byl přitom ke zvyšování DPH kritický. Pokud by svůj postoj promítl do veta, musela by sněmovna o tzv. daňovém balíčku hlasovat znova.
Takže ani pár dnů před termínem, kdy má dojít ke změně sazeb, není s konečnou platností rozhodnuto o tom, zda se sjednotí na 17 a půl procentech, nebo zda budou 15 a 21 procent. Rozruch kolem této daně je, alespoň měřeno selským rozumem, zbytečný. Kabinet prosadil v parlamentu změnu v době, kdy klesá spotřeba firem i domácností. Což se projevuje i v nižším výnosu z této daně. I když je letos snížená sazba o čtyři procenta vyšší, než byla vloni, do státní pokladny se zatím vybírá výrazně méně, než bylo původně plánováno. A protože nic nenasvědčuje tomu, že by lidé a firmy začali překotně utrácet, další zvýšení sazeb DPH státní pokladnu příliš nenaplní.
S trochou zjednodušení řečeno, kdyby se politici zavázali, že několik měsíců nebudou nic dělat, přispěli by k lepšímu ekonomickému fungování země více, než když se snaží o nejrůznější změny. A těch je v daňové oblasti za léta požehnaně. Například za posledních osmnáct let došlo u daní z příjmů ke 120 novelám. Což dokumentuje skutečnost, že daňový systém postrádá jasně danou návaznost, dlouhodobější stabilitu, a tím pádem i předvídatelnost.
Přitom to jsou věci, které jsou důležité pro podnikatelské prostředí v zemi. Jak ostatně potvrzují slova už zmiňovaného generálního ředitele Madety Milana Teplého.
Kdyby se politici stejně intenzivně jako změnami daní zabývali například úniky v oblasti pohonných hmot, které se týkají neplacení DPH, přispěli by k plnění státní pokladny lépe. Rozpočet zde přichází o miliardy korun. Přitom existuje poměrně jednoduchý způsob kaucí, který by machinacím vedoucím k neplacení daně z přidané hodnoty zabránil. V České republice je v současné době více dovozců pohonných hmot, než kolik je bankomatů České spořitelny v zemi. Řadu těchto firem vedou tzv. bílí koně. Takovéto společnosti sice přiznají povinnost uhradit DPH z dovezených pohonných hmot, ale když tak mají učinit zkrachují a zmiňovaná daň se státu vybrat nepodaří. Podle kvalifikovaných odhadů tímto způsobem přichází státní pokladna o zhruba 8 až 13 miliard korun ročně. Kdyby je měla, byla by to přibližně částka, kterou hodlá stát získat z růstu obou sazeb DPH o jeden procentní bod.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
