Tam ho posílá státní zástupce, který na něj podal obžalobu v souvislosti s pořízením obrněných vozidel Pandur pro českou armádu. V médiích se už před několika lety objevila informace pocházející z vyšetřovacího spisu. Podle ní si měl Dalík říct o úplatek ve výši osmnácti milionů eur. Stíhán však není kvůli korupci, ale pro pokus o podvod.
Vyšetřovatelé ve spolupráci se státními zástupci vyhodnotili Dalíkovo počínání takovým způsobem, že podle nich nemohl mít reálný vliv na průběh zmiňovaného obchodu. Proto se podle nich pokusem vylákat miliony eur měl dopustit podvodu.
Před soudem budou muset tuto verzi podpořit pádnými důkazy. Patrně si v této souvislosti věří více, než kdyby chtěli Dalíka stíhat z přijetí úplatku. Přitom bylo veřejně známé, že na tehdejšího premiéra Topolánka měl Dalík větší vliv než někteří ministři, či lidé z vedení ODS. Zároveň je potřeba zdůraznit, že Topolánkova vláda nerozhodovala o tom, že si armáda obrněné transportéry Pandur pořídí.
Výběrové řízení bylo vypsáno za Grossovy vlády a smlouvu schválil Paroubkův kabinet. Vítězné konsorcium pod vedením firmy Steyer bylo mezi předem vybranými a oslovenými uchazeči. Jejich neúspěšní soupeři dosáhli u soudu verdiktu, že jejich vyřazení se neopíralo o pádné důvody. O tom, že v soutěži vyhrál skutečně ten nejlepší, se začalo veřejně pochybovat v momentu, kdy armáda obdržela první transportéry. Nebyla spokojena s jejich kvalitou a vozidla byla dodávána se zpožděním.
Proto Topolánkova vláda zvažovala odstoupení od smlouvy. V tomto období se na scéně objevil Marek Dalík. Z diplomatických depeší zveřejněných na serveru WikiLeaks vyplývá, že americké velvyslanectví v Praze poslalo do zámoří informaci o tom, že si měl Dalík říct o úplatek. Faktem je, že Topolánkova vláda nakonec spor s firmou Steyer vyřešila novou smlouvou, která upravila podmínky dodávek vozidel Pandur pro českou armádu.
Výsledkem byl nižší počet vozidel a na první pohled snížení ceny z 24 miliard na zhruba čtrnáct a půl. Tyto údaje jsou však zavádějící. Jeden transportér totiž vyšel téměř o třetinu dráž, než bylo Paroubkovou vládou dohodnuto.
Podle znění obžaloby v tom neměl hrát Dalík žádnou důležitou roli. Měl se pouze podvodným způsobem pokusit vyinkasovat miliony eur. Okolnosti celé transakce však spíše vyvolávají pocit, že mohl být šedou eminencí celého obchodu, která mohla mít vliv na finanční toky spojené s touto transakcí.
Podstatnější než dojmy jsou důkazy. Ty vyšetřovatelé a státní zástupce v souvislosti s touto kauzou shromáždili pouze proti Marku Dalíkovi a nemají ho usvědčit z korupce, ale z pokusu o podvod. Budou-li dostatečně silné, mohl by za to být potrestán odnětím svobody na pět až deset let.
Po zkušenostech s kauzami, které se týkají jiných citlivých armádních zakázek typu stíhaček Gripen, případně vozidel Tatra, by nebylo překvapením, kdyby Dalík odešel od soudu zproštěn viny.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
