Petr Hartman: Důl Paskov a privatizační smlouvy

03.10.2013 14:47 | Zprávy

Budoucnost dolu Paskov by mohla ovlivnit privatizační smlouva. Konkrétně to, zda vlastníci OKD dodržují vše, k čemu se zavázali. Vyplynulo to alespoň ze setkání prezidenta republiky Miloše Zemana s hornickými odbory.

Petr Hartman: Důl Paskov a privatizační smlouvy
Foto: OKD
Popisek: OKD

Může to vyvolávat dojem, že by za určitých okolností mohla být rozvázána a doly by se mohly vrátit zpět do vlastnictví státu. Teoreticky to sice vyloučit nelze, prakticky je to však velmi nepravděpodobné. Ostatně na to, zda jsou smluvní podmínky dodržovány či naopak porušovány, existují různé názory. Pokud by se smluvní strany neshodly, musely by spor řešit buďto arbitráží nebo žalobou u soudu. To záleží na tom, jak je tato věc ošetřena v příslušné smlouvě.

Zároveň lze je těžko očekávat, že by v takovémto dokumentu byly stanoveny podmínky útlumu těžby na dole Paskov. Jeho budoucnost záleží především na rozhodnutí majitele. Stát prostřednictvím vlády nebo vedení Moravskoslezského kraje by byl nucen řešit dopady útlumu těžby v podobě nárůstu nezaměstnanosti. V tuto chvíli není zdaleka jisté, kolik lidí by skutečně zůstalo bez práce. Pro jejich rekvalifikaci a případně pro vytváření nových pracovních míst by byla potřeba určitá suma peněz.

Tu chce prezident Miloš Zeman získat také tím, že by bytový fond OKD byl převeden na Moravskoslezský kraj. Jeho představa vychází z toho, že výnos z fondu činí kolem miliardy ročně. Když se to však vydělí dvanácti měsíci a čtyřiceti čtyřmi tisíci bytů, dostaneme se k částce na bytovou jednotku, která není nijak závratná.

To však v souvislosti s případným převodem bytového fondu na kraj není podstatné. Důležité je, že tvoří jakousi formu jištění dluhopisů, které firma vydala. V neposlední řadě v privatizační smlouvě existuje předkupní právo pro nájemníky. Pochopitelně zásadní je skutečnost, že bytový fond je v rukou soukromých vlastníků a stát ho jen tak vyvlastnit nemůže.

Proto slova o kontrole dodržování privatizačních smluv mohou být chápána také jako snaha o to, nalézt způsob, jak se k bytovému fondu dostat. Přitom účetní závěrky OKD dokazují, že firma byla schopna vykazovat daleko vyšší zisk jinak, než pronajímáním bytů. Ještě v roce 2011 se mírně přehoupl přes hranici šesti miliard. Jak s ním majitelé naloží, to jim rovněž nelze nařizovat. Tím spíš, že k OKD přistupují více jako k investiční příležitosti než k firmě, kterou by chtěli dlouhodobě vlastnit. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Zajímá mě, co si přeje ODS?

Protože vy na jednu stranu tvrdíte, že: ,,Zdá se, že si voliči nepřejí další federalizaci EU, bezbřehou migraci a ničení konkurenceschopnosti a životní úrovně radikální zelenou ideologií vtělenou do Green Dealu. To je nadějná zpráva." Jak ale vysvětlíte vaše spojení s Lidovci a TOPkou? Nemyslíte, že...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Kauza Čapí hnízdo po volbách

12:17 Zdeněk Jemelík: Kauza Čapí hnízdo po volbách

Výsledek voleb do Evropského parlamentu je dalším dokladem, že selhalo trestní stíhání jako prostřed…