Petr Hartman: Jaká vláda má navrhnout rozpočet?

03.09.2013 14:19

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky by návrh státního rozpočtu na příští rok měla předložit vláda vzešlá z předčasných voleb. Nestane-li se něco mimořádného, měl by v čele takového kabinetu být právě on. Úřadující premiér Jiří Rusnok zase při vzniku svého týmu prohlašoval, že hlavním úkolem prezidentské vlády bude příprava státního rozpočtu na příští rok.

Petr Hartman: Jaká vláda má navrhnout rozpočet?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Rusnok

Vyhovět přání obou politiků lze za podmínky, že na tvorbě nového rozpočtu bude Rusnokův kabinet spolupracovat se sociální demokracií a ta bude po volbách skutečně vládnout. Vzhledem k předvolební kampani a politickým ambicím některých současných ministrů je to prakticky vyloučené. O přízeň voličů se budou ucházet v barvách SPOZ a sociální demokraté pro ně budou představovat jednoho z hlavních soupeřů.  

To však nemůže práci na novém rozpočtu zastavit. Platí to i ve chvíli, kdy dolní parlamentní komora neexistuje a nová by se měla začít formovat až na konci listopadu. Ministerstvo financí pod vedením Jana Fischera musí postupovat podle daného časového plánu. A ten ve standardních podmínkách počítá s tím, že návrh rozpočtu vláda schválí do konce září. Ani to však nezaručí, že od nového roku nebude Česká republika hospodařit podle rozpočtového provizoria.  

K projednání návrhu státního rozpočtu je potřeba, aby dolní parlamentní komora normálně fungovala. K tomu musí být zvoleni její představitelé a vytvořeny jednotlivé výbory, což může trvat několik týdnů. Návrh rozpočtu by musel být přijímán ve zkrácených lhůtách a projednávání by muselo probíhat hladce.  

Rusnokův kabinet tomu může napomoci tím, že k tvorbě rozpočtu na příští rok přistoupí velmi zdrženlivě. Znamená to, že nijak výrazně nenadsadí ani celkové příjmy, ani výdaje. Jejich výsledný rozdíl by neměl vybočit z deficitů, které rozpočty vykazovaly v uplynulých letech. Plánovaný schodek 110 miliard korun, který je ve Fischerově návrhu, tomu celkem odpovídá. Nová většina ve sněmovně by s takto pojatým rozpočtem nemusela mít velký problém.   

Velká část výdajů je stejně dopředu dána zákonem, státními zárukami, nebo tzv. dluhovou službou. Na tom by něco zásadního mohla změnit až v delším časovém období. Zbytek výdajů potom záleží na politickém rozhodnutí vládní většiny, zda ji spíše investuje například do vzdělání nebo do průmyslu. Přesuny mezi jednotlivými kapitolami by se daly zvládnout v rámci takto navrženého rozpočtu.  

Bude-li Rusnokův kabinet vnímat všechny zmiňované okolnosti, potom může splnit svůj úkol. Pro něj není důležité, zda si současní ministři vynutí více peněz pro své resorty. O tom stejně rozhodne až většina v nové sněmovně.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.