Zhruba devět z deseti obyvatel této země tak hodnotí počínání kabinetu negativně. Rovněž ve sněmovně se jeho podpora výrazně ztenčila. Od 118 členného vládního tábora se vláda propracovala zhruba ke stovce. Přesné číslo se totiž obtížně počítá, protože by se do něj museli zahrnout i někteří nezařazení poslanci, kteří sice většinou hlasují s kabinetem, ale na základě uzavřené smlouvy do řad koalice vlastně nepatří.

Podaří-li se takto oslabené vládě vydržet až do konce funkčního období, potom má před sebou zhruba rok a půl existence. Tento čas může využít k tomu, aby pravice vstupovala do sněmovních voleb v lepší kondici, než v jaké se momentálně nachází. Přispět k tomu může kvalitnější fungování vlády. Ta sice při nástupu k moci slibovala zlepšit stav veřejných financí a bojovat proti korupci, ale veřejností přijímaných úspěchů v této sféře příliš nedosáhla. A protože v době ovlivňované virtuální realitou není podstatné, co kdo dělá, ale jak svoji aktivitu dokáže prezentovat, prolamuje Nečasův kabinet v souvislosti s nedůvěrou lidí jednu historickou hranici za druhou.

Rekordní tabulky potom přepisuje i v souvislosti s výměnou ministrů. Z původní sestavy zůstali ve vládě kromě premiéra už jen Alexander Vondra, Kamil Jankovský, Karel Schwareznberg, Miroslav Kalousek a Leoš Heger. V souvislosti s původním posláním kabinetu je příznačné, že celá řada změn byla vynucena nejrůznějšími skandály. I když už se Nečasova vláda zapsala počtem personálních rošád do historie, budou patrně pokračovat. Minimálně ve vedení ministerstva dopravy dojde po ohlášené demisi Pavla Dobeše k další změně. Zároveň představitelé koaličních stran nevylučují, že budou následovat další.