To znamená, že občané museli investovat tisíc korun, aby získali kupónovou knížku. Pokud ji svěřili Koženému, měli dostat vyplaceno deset tisíc. Ti kdo se o tyto peníze ihned přihlásili, je mohli vyinkasovat. Ti kteří váhali, nebo čekali na další zhodnocení, měli smůlu. Kožený totiž prováděl nejrůznější transakce, pomocí kterých majetek svěřený klienty postupně zpronevěřil. Vrchní soud v Praze mu za to potvrdil deset let pobytu za mřížemi. Zároveň má nahradit škodu v rozsahu několika miliard korun. Podle soudce je astronomická a její vyčíslení překračuje zákonem danou hranici pro škodu velkého rozsahu více než 1600 krát.

Lidé, kteří se stali obětí Koženého podvodu, nemohou reálně očekávat, že by jim škodu nahradil. Zároveň není pravděpodobné, že se tento „finanční magnát“ ocitne za mřížemi. Před spravedlností se totiž skrývá na Bahamách. Tam se přesunul už v roce 1994. Mezinárodní zatykač byl na něj vydán v roce 2003. Česká republika se tak řadu let bez úspěchu pokouší o jeho vydání. Může za to mimo jiné skutečnost, že Bahamy nemají podepsánu s Českou republikou příslušnou smlouvu o spolupráci a tudíž nejsou povinny vydávat lidi k trestnímu stíhání.

Rovněž snaha Spojených států amerických dostat Koženého před soud, je zatím marná. Američané podezírají Koženého z uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázebajdžánu. Ten takovéto chování připustil, zároveň dělal maximum proto, aby se vyhnul vydání do USA. Tam by ho čekal daleko tvrdší trest než v České republice. Od amerických investorů vylákal stovky milionů dolarů, které jim chtěl zhodnotit už zmíněnou investicí. Ta mu nevyšla a vložené peníze se investorům nevrátily. Koženému byl kvůli tomu obstaven majetek a Američané dělali maximum pro jeho vydání. Kožený byl na Bahamách zatčen a strávil devatenáct měsíců ve vazbě. Z ní byl potom propuštěn na kauci ve výši tří set tisíc dolarů. Zároveň se mu podařilo zůstat na Bahamách. Z nich se nemůže pohnout na krok.