Pokud by byly požadavky více radikální, mohli by sociální demokraté přijít o dominanci v dolní parlamentní komoře ještě předtím, než začne fungovat. Ve volbách získali padesát mandátů. Pokud by řady sociálních demokratů opustili Hašek, Tejc a Zimola, měla by ČSSD v dolní parlamentní komoře 47 křesel. Úplně stejně jako Babišovo Ano. Tím by se za vítěze voleb mohly považovat hned dva subjekty.  

Prezident Miloš Zeman sliboval, že pověří sestavením vlády toho, koho mu vítěz navrhne. V tomto případě by vítězové byli dva a hlava státu by si mohla vybírat, kdo to vlastně bude. Vzhledem k jeho vztahům s Bohuslavem Sobotkou by favoritem byl Andrej Babiš. Je to pochopitelně do absurdních krajností vyhnaná spekulace. V české politice však často dochází k naplnění takovýchto málo pravděpodobných scénářů.  

Realitou zatím zůstává, že se prezident republiky bezprostředně po volbách sešel s vybranými představiteli sociální demokracie. Průběh následujících hodin a dnů ukázal, že se nebavili o počasí, ale o tom, jakým způsobem sesadit Bohuslava Sobotku. Ostatně další účastník schůzky Milan Chovanec přiznal, že setkání bylo naplánováno už několik dnů před volbami. Tedy v momentu, kdy jejich výsledek byl jen těžko odhadnutelný. Zisk necelých jednadvaceti procent mohl následně posloužit jako vhodná záminka k odstranění předsedy.  

I když akce zmiňovaných politiků ztroskotala, budou se sociální demokraté jen obtížně zbavovat nálepky rozhádané strany. Což jim jednak zkomplikuje vyjednávání o nové vládě, jednak nabízí prezidentovi šanci, jak oddálit jmenování nového premiéra.  

Zároveň je velmi pravděpodobné, že Miloš Zeman bude i nadále pokračovat ve snaze oslabovat pozici Bohuslava Sobotky ve vedení sociální demokracie a tím i postavení strany v českém politickém spektru. Ostatně zisk necelých jednadvaceti procent jasně ukázal, že jeho strategie je úspěšná.  

V době, kdy je česká pravice rozložená, se podobnému stavu blíží i dominantní levicová strana v zemi. Přímo zvolenému prezidentovi, který chce hrát hlavní roli v tuzemské politice, takovýto vývoj může vyhovovat. Oslabené a rozhádané strany jen těžko dokáží jeho mocenským ambicím účinně vzdorovat.