Petr Hartman: Státní maturity podruhé

03.05.2012 15:40

Shodou okolností ve stejný den, kdy byl jmenován nový ministr školství, začaly státní maturity. K písemným testům z českého jazyka usedlo přes sto tisíc studentů.

Petr Hartman: Státní maturity podruhé
Foto: Hans Štembera
Popisek: Studenti, ilustrační foto

Zdaleka ne všichni se doberou k úspěšnému konci. Vloni se to nepodařilo více než 14 procentům z nich. V opravných termínech potom neuspěla asi polovina žáků. Někteří z nich zkoušejí štěstí opět letos. Tentokrát mají jistotu, že pokud budou muset nějakou část maturity opakovat, potom už se nebude jednat o celý předmět, ale pouze o dílčí úsek, ve které neuspěli. Hodnocení písemných prací na rozdíl od loňska budou mít na starost externisté najatí Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání, které skládání maturit zajišťuje. Při srovnání s loňským rokem dochází k mírnému posunu v tom, že studenti si mezi maturitou z cizího jazyka a z matematiky vybrali o něco více druhou možnost. I když stále ještě převažují ti, kteří ve zkoušce z jazyka spatřují menší riziko než u matematiky.  

Od příštího roku se testování z cizího jazyka už nevyhne nikdo, protože bude povinné. Před matematikou budou moci studenti dát přednost zkoušce z informatiky, nebo z tzv. občanského a společenskovědního základu. Podle odborníků to není nejlepší řešení. Matematika bývá často podceňována, přitom je v komplexním vzdělání svým způsobem nezastupitelná. Proto by maturita z ní měla být povinná, podobně jako tomu bude od příštího roku u cizího jazyka. V době čím dál tím propojenějšího světa je znalost především angličtiny považována za nezbytnou nutnost a výuka by se tomu měla přizpůsobit.  

Zkrátka během čtyřletého studia by žáci cizí jazyk měli zvládnout takovým způsobem, aby byli schopni požadovanou zkoušku z dospělosti složit. Na některých středních odborných školách a učilištích tomu tak není. Proto hledí s obavou do budoucnosti, kdy se jim zavře úniková cesta k matematice. Jakoby pro tyto žáky bylo snadnější zvládnout na určité úrovni spíše matematiku než angličtinu, němčinu, nebo španělštinu. Kvůli zavedení povinné maturity z cizího jazyka se může zvýšit počet těch, kteří maturitu nesloží. Ostatně před zavedením státní verze se to týkalo pouze necelých tří procent žáků. Vloni při premiéře státních maturit toto číslo vzrostlo ke 14 procentům.  

Jak tomu bude letos, to zatím zůstává otevřené. Pouze se odhaduje, že by počet neúspěšných mohl být ještě vyšší. Je to daň především za to, že se musí nastavit určitá úroveň, kterou by měl student pyšnící se ziskem maturity zvládnout. Problém je v tom, že to platí pro všechny typy vzdělávacích zařízení. Byť existují dvě verze. Tu těžší si však volí pouze malé procento žáků. Přesto lehčí verze zůstává nad síly mnoha z nich. S podobným problémem se vypořádávali v sousedním Polsku. Tam v první fázi vyhlásili určitou amnestii, která změkčila nastavené podmínky a umožnila nakonec složit maturitu více studentům. Vzhledem k tomu, že v tuzemských poměrech sítem v prvním kole propadlo méně než 15 procent žáků, nebylo nic podobného potřeba.  

Naopak na rozdíl od jiných států provázejí skládání zkoušek poměrně přísná pravidla. Zjednodušeně řečeno se vychází z předpokladu, že pro studenty v České republice je typické hledání nejrůznějších způsobů, jak nástrahy zkoušky obejít. Řeč může být o tahácích nebo o využití nejmodernějších technologií, které by nahradily poctivou přípravu. Proto maturanti nesmí mít téměř nic na lavicích a zároveň nesmí opustit učebnu ani na toaletu, pokud zkoušku neukončili. V zemích, kde podobné „kreativní“ způsoby pomalu nikoho ani nenapadnou, podobné problémy neřeší.  

V souvislosti se snahou nastavit určitou laťku pro různé typy středních škol se objevují úvahy o zavedení tzv. dvouúrovňové maturity. Nižší hranice by tvořila určité minimum, které by měl zvládnout každý, kdo chce získat maturitu v učebních oborech, nebo na některých typech technických škol. Vyšší hranice by se zase mohla týkat především gymnázií. V souvislosti s tím jsou zajímavé závěry, ke kterým dospělo šetření Nejvyššího kontrolního úřadu. Ze zveřejněných informací vyplývá, že loňská premiéra nesplnila dva základní cíle – státní maturita nepředstavovala vstupenku na vysokou školu a nepodařilo se jí srovnat výsledky středních škol napříč republikou.  

Před novým ministrem tak stojí poměrně náročný úkol – upravit podobu státních maturit tak, aby naplnily alespoň zmiňované cíle.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Lhali nám před lety, nebo nám lžou dnes?

11:34 Jiří Paroubek: Lhali nám před lety, nebo nám lžou dnes?

Ti, kteří ovládají náš svět, a tím i naše životy, spoléhají na krátkost a nedokonalost naší paměti. …