Základní se momentálně usadila na jednadvaceti procentech, snížená činí patnáct procent. K ideálnímu stavu, podle Andreje Babiše, se Česká republika v tuto chvíli nepřibližuje. Naopak se od něj vzdaluje. Bez souhlasu ministra financí by to pochopitelně možné nebylo. Andrej Babiš se ze své pozice ve vládě aktivně přičinil o to, že od nového roku by se měly objevit hned tři sazby daně z přidané hodnoty.  

Novou desetiprocentní by měly být zatíženy léky, knihy a kojenecká výživa. Pro státní rozpočet to bude znamenat nepatrně nižší příjem. Pro spotřebitele možná dočasně mírný pokles cen. Praxe totiž dokazuje, že snížení daní automaticky k nižším cenám nevede, byť politici většinou přesvědčují veřejnost o opaku.  

Rozšíření počtu sazeb daně z přidané hodnoty jde zároveň proti plánům současné vlády zpřehlednit daňový systém a tím zlepšit výběr daní. Časté pohyby sazeb zároveň narušují stabilitu celého systému a komplikují podnikání v zemi. Přitom politici si často protiřečí. Když se jim to hodí, kritizují výši sazeb a jejich počet. Jindy jejich změny naopak prosazují. Není to výsada současného ministra financí Andreje Babiše. Rozdílné pohledy na daně se většinou odvíjejí od toho, zda jsou politici momentálně součástí vládní koalice či opozice.  

Názorové přemety by si mohli ušetřit, kdyby se chovali zdrženlivě. Pokud by sazby často neměnili, nemuseli by se o jejich nastavení neustále přít. Podnikatelé by mohli své plány opřít o stabilní daňový systém a spotřebitelé by nemuseli hádat, jaká sazba zrovna platí a nakolik se promítne do výsledné ceny. Ostatně ještě na konci roku 2007 byla snížená sazba pětiprocentní. Tedy poloviční oproti nově zaváděné, která má údajně zlevnit léky, knihy a kojeneckou výživu. K deseti procentům se politici dopracují opět po třech letech. Ještě koncem roku 2011 tvořila snížená sazba právě tolik procent.  

Zkrátka kdyby politici se sazbami nehýbali, nemuseli by složitě vymýšlet, jak zvýhodňovat určité druhy zboží. Evropská unie by jim to nevyčítala. Brusel totiž stanovuje pouze minimální úroveň. U základní představuje 15 procent, u snížené 5 procent, což je výrazně méně než v České republice momentálně platných 21 a 15 procent.