Omerta je část kodexu mafie, podle kterého je člen organizace povinen vůči policii a úřadům zachovávat mlčení o všech aktivitách organizace a jejích členech, i kdyby se mělo jednat o jeho nepřátele. Platí to i v tom případě, kdy je spojenec organizace zároveň příslušníkem policie či zaměstnancem dotčených úřadů.

V našem prostředí jsme si již zvykli na to, že sorta vyvolených umí své případné kauzy promlčet, odklonit či nechat vyšumět do ztracena. Uvnitř svého kruhu se drží zásady – „ty víš na mně a já na tebe, tudíž oba nevíme nic“. A kdyby bylo nejhůř, tak se nebezpečnému a riskantnímu procesu nalepí štítek „top secret“.

„Však ony nás naše spřízněné služby dobře ochrání, že ano.“

Žádná přímá demokracie, žádná občanská kontrola moci, žádný přísný zákon o státní službě, žádné kontroly drzé EU, žádné nekontrolované mediální masáže, žádná přílišná nezávislost nějakých agilních vyšetřovatelů, atd. Naopak – anonymní akciovky v daňových rájích, majetková přiznání budiž, ale bez sankcí, neveřejné veřejné zakázky, předražené poradenské a právní služby pro spřízněné firmy a firmičky, a hlavně – ucpat všechny díry před zvědavými čmuchaly.

Můžeme tomu třeba říkat třeba demokracie a svoboda po česku.