Půjde o developerské projekty v hodnotě desítek miliard a vzniknou přitom celé nové čtvrti. Praha není výjimkou, pokud jde o plány developerů, je jich pouze o hodně víc než jinde. Člověka přitom mimoděk napadne, že se věci vymkly veřejné správě z rukou. Nakonec to není poprvé.  

Nemá smysl si stěžovat na to, že developeři chtějí investovat a že jim na to banky chtějí půjčovat. Jde o jeden z nejrozšířenějších byznysů, jehož smysl spočívá v tom, že stavitelé nových čtvrtí mohou bankám ručit právě postavenými objekty.  

Banky tak v každém případě získají do zástavy nemovitý majetek a nějakého účelu se dosáhne, i když nikdo nebude kanceláře ani byty kupovat. 

Navíc mají v pokrizovém období značný objem peněz, který se zatím nestihl investovat, protože průmysl ani služby zatím na vzestupu nejsou. Teoreticky by se dalo říci, že se právě stavebními projekty rozjede ekonomické oživení a že na tom nakonec vydělají všichni.  

Teď developerské firmy nakupují dosud bezcenné pozemky parků a veřejné infrastruktury, ze kterých se však razítkem jednoho úředníka stává stavební plocha. Na ní vzniknou kanceláře, obchody a byty
Foto: RGBStock .com

Problém je v tom, že nové a gigantické developerské projekty vznikají bez jakékoli vazby na své okolí. Využívají totiž zřejmě hlavního nešvaru zdejších měst, kterým je nepřehledné, fakticky neexistující územní plánování.  

Každé město má nějaký uzemní plán, ten se ovšem dá snadno změnit podle potřeb developera. Nová městská čtvrť tedy vznikne na místě, kde autoři územního plánu naplánovali prostor městských parků. Nikdo se nezajímá o to, jestli jsou nové byty potřeba, jestli je v Praze či v jiném městě nedostatek kanceláří, jestli chybí nákupní centra.  

Málokdy se také během změny územního plánu diskutuje o tom, jak se změní dopravní situace a jestli větší dopravní zátěž bude pro postiženou městskou čtvrť únosná. Může se tedy stát, že vzniknou zbytečné stavby, zhorší se podmínky k bydlení, ovšem developer a banka na tom vydělají.  

Čtěte také:
Najdou si Češi cestu do pasivního domu?

Logicky vznikají obavy, že developer dává za změny územního plánu úředníkům či městským politikům úplatky a že se stavbou nových čtvrtí, u kterých není jisté, jestli nepoškodí další rozvoj města, rozjíždí další typ podnikání, který ve velkém stojí na zneužívání veřejného majetku. 

Už jsme to zažili v období privatizace, kdy stát přišel o stovky miliard ze státních podniků, za které nakonec ještě musel zaplatit gigantické dluhy. Potom začalo období korupce, která zneužívala peněz z veřejných zakázek a která akcelerovala během přílivu evropských dotací.  

Teď developerské firmy nakupují dosud bezcenné pozemky parků a veřejné infrastruktury, ze kterých se však razítkem jednoho úředníka stává stavební plocha. Na ní vzniknou kanceláře, obchody a byty, které ovšem musí být za městské peníze napojeny na dopravní, vodovodní i kanalizační síť.  

Daňovým poplatníkům a obyvatelům měst tak vznikají finanční i nefinanční náklady, které podpoří určitý druh podnikání, nepřinesou však žádný viditelný prospěch.  

Jako v případu privatizace nebo boomu státních zakázek není veřejná správa, tedy stát ani města, na tuto novou kapitolu v příběhu zneužívání veřejných zdrojů připravena.