Petr Holub: Kdo bude eurokomisař?

06.09.2014 21:17 | Zprávy

Jmenování Evropské komise už je na dohled a Čechy může potěšit, že všechno probíhá do značné míry stejně, jako když se rozhoduje o sestavení tuzemské vlády. Novináři nadšeně spekulují, politici jim předávají tajné materiály se zaručenými zprávami o tom, kdo se stane tím kterým komisařem.

Petr Holub: Kdo bude eurokomisař?
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Věra Jourová

Potěší i další věc. Tuzemská veřejnost sleduje vznik komise mnohem pozorněji, než před pěti nebo deseti lety. Nejde o událost prvního řádu, avšak debata o tom, jaké místo komisařky dostane česká kandidátka Věra Jourová, se pravidelně dostává na důležitá místa ve zpravodajských pořadech či publikacích. V případě předchozích komisařů Vladimíra Špidly ani Štefana Füleho tomu tak nabylo.

Zjednodušeně řečeno: Evropa funguje dost podobně jako Česko a Češi se o ní pomalu začínají zajímat a dokonce jí začínají rozumět.

Svého času se používalo heslo „Zpátky do Evropy“. Bylo to v době, kdy krachoval komunistický režim, a lidé si uvědomovali, že po nějakou dobu byli od Evropy odděleni. Ve skutečnosti nešlo jen o čtyřicet let komunistického režimu, ale o období sedmdesáti let, od rozdělení Rakouska-Uherska na konci první světové války. Češi tehdy získali samostatný stát, ale ten s vyspělou Evropou tak úplně nesouvisel.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Krizová komunikace vlny veder

Co to jako je? Jak chcete jako politici zatavit vedra? Ano, nějaká diskuze o klimatických změnách a tomu, jak jim třeba aspoň částečně čelit, to chápu, ale řešit aktuální vedra? Co jako vyřešíte? Dokážete snad poručit slunci, větru a dešti? A jste zastánkyně toho, aby lváda nebo politici nařizovali ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Před 160 lety „u kanónu stál“

15:57 Jiří Weigl: Před 160 lety „u kanónu stál“

Denní glosa Jiřího Weigla