Když bude váhat, ekonomika nepřekoná svůj trend ke stagnaci a současné hospodářské poměry se nezmění. Komu se nelíbí, že se musí neustále obávat o práci a že se musí při rostoucí inflaci spokojit s dosavadním platem, ten se prostě musí připravit, že se těžké časy ještě nějakou dobu protáhnou.
Odboroví ekonomové si mohou podobně temné prognózy dovolit, i když si tím jen těžko získají sympatie. Jednak se jim už dvakrát povedlo předpovědět krizi, když navzdory všem prognózovali pětiprocentní pokles během finanční krize v roce 2009, předem upozornili také na druhou recesi z let 2012 a 2013. Za druhé, prostor ke skeptickým prognózám je v Česku opravdu velký. Analytici bank tradičně slibují oživení, protože chtějí povzbudit klienty, aby si půjčovali. Developeři zvěstují růst cen nemovitostí už pátý rok a i v tomto případě je přání otcem myšlenky. Provládní ekonomové, kterých byla v dobách Nečasova kabinetu většina, zase příznivými vyhlídkami podporovali vládní liberální reformy, za což bývali odměňováni posty ve státní správě. Skeptické prognózy měly smysl už jako kritika nepodloženého optimismu.
Také dnes se setkáváme s novinovými komentáři, které bezmyšlenkovitě opakují, že oživuje eurozóna, což nutně povede k tomu, že exportní přeborník Česká republika vydělá na prodeji svého zboží v cizině a následně se zlepší úroveň všeho obyvatelstva. Zlepšení přijde nejpozději v druhé polovině roku, jestli nenastalo už dnes.
Právě tento předpoklad se dá snadno kritizovat. Německá ekonomika má opravdu pro letošní rok dobré vyhlídky, ovšem není jisté, že z toho budou Češi automaticky těžit. „Česká ekonomika funguje jen jako záložní kapacita, která ztrácí schopnost významnou měrou určovat ceny své produkce,“ říkají odboroví experti Martin Fassmann a Jaroslav Ungerman. I když tedy budeme vyvážet, budou cenu určovat odběratelé, kteří si spočítají a rozhodnou, jak vysoký zisk umožní podřízeným dodavatelům z Česka. Něco na tom může být, protože tuzemský export do Německa roste poslední dobou nejpomalejším tempem ze všech postkomunistických členských států Evropské unie. Pokud se varování naplní, pak to prý znamená, že Česko zaplatí úspornou politiku posledních vlád ještě pěti či šesti lety stagnace.
Ekonomickým prognózám se nemá stoprocentně věřit, přece jen ekonomie není plně exaktní věda. Přesto při správné analýze současné situace dokáže předpovědět některé rozměry budoucího vývoje. O tom zřejmě není sporu. Ukázalo se to už v období pádu komunismu, který nastal, když si ekonomové uvědomili, že systém řízeného hospodářství nejde reformovat a že by tedy měl zaniknout raději dříve než později. Aktuálně otázka zní, jestli jde reformovat současný stav ekonomiky a tady je dokonce odpověď odborových skeptiků pozitivní. Stačí, když se najde odvaha k těmto potřebným reformám.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
