Petr Holub: Skutečná politická krize

13.07.2013 21:21 | Zprávy

Vznik vlády Jiřího Rusnoka je pro Českou republiku stejným rizikem, jako byla pro Československo rekonstrukce Gottwaldovy vlády v roce 1948 nebo jako byly pro Německo prezidentské vlády na přelomu let 1932 a 1933. Tak vyhroceně hodnotí současnou situaci na politické scéně včetně silové strategie Miloše Zemana a rostoucích obav ve sněmovně, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Petr Holub: Skutečná politická krize
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek se rozloučil s úřadem poslední tiskovou konferencí

Jde o srovnání s jinou dobou a zřejmě ani autor výroku si nemyslí, že v Česku vznikne totalitní režim. Nakonec nemusí dojít ani k velkému politickému převratu, který by změnil současnou parlamentní demokracii v něco jiného, například na prezidentský systém. 

Kalouskův výrok je však výmluvným dokladem, do jak hluboké krize se česká politika dostala. 

Není možné tvrdit, že za všechno může prezident Miloš Zeman. Lidé jsou kvalitou politické reprezentace dlouhodobě znechuceni, svědčí o tom třeba průzkum společnosti STEM z března, podle kterého si jen třetina lidí myslí, že strany zaručují demokratickou politiku. Jenom 47 procent občanů souhlasí s tvrzením, že současný demokratický režim je lepší než ten bývalý, komunistický, naopak předlistopadový model vládnutí považuje za lepší třetina lidí. 

V této situaci vstoupil do centra dění nový a přímo zvolený prezident Miloš Zeman. Podle společnosti STEM měl od svého zvolení důvěru poloviny Čechů, podle konkurenční agentury CVVM mu zpočátku věřily dvě třetiny lidí, důvěra klesla na polovinu až v červnu. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: rozhlas.cz

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Proč přijímat něco, co je k ničemu?

Pokud vím, i vy jste jste pak byli proti migračnímu paktu, i když za připojením k němu paradoxně stojíte také vy. I teď tvrdíte, že je nutné ho změnit a vylepšit. Proč by to nemělo jít potom, co ho odmítneme? Nebo v EU to tak funguje, že když něco odmítnete, máte smůlu a můžete jen šoupat nohama?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Neboj se být slušný, píše Alena Vitásková ve své nové knize. Ale chce to odvahu

16:40 Neboj se být slušný, píše Alena Vitásková ve své nové knize. Ale chce to odvahu

Alena Vitásková se rozhodla intenzivně věnovat psaní. Nyní představuje svou knihu, ve které defilují…