Tento půlroční výpadek jde vysvětlit. Nová reprezentace musela nejdříve hasit některé požáry po krachu vlády Petra Nečase, nevysvětlí se tím ale všechno. Přinejmenším popsat směr politiky v příštích letech bylo možné, o tom se však příliš nemluvilo.
Teď se konečně nějaké ucelenější úvahy o tom, jakým směrem společnost půjde, začínají objevovat. Občané se jich nedočkali od ministrů hnutí ANO 2011, což příliš nepřekvapuje. Před volbami slibovali, že budou makat, a tento slib jde splnit velice snadno. Opravdu, ministři teď makají a o tom, co vlastně dělají, nemají pro samou práci čas mluvit.
Osobami, které určují vládní program, tedy přirozeně budou sociální demokraté, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Ukazuje se přednost tradiční politické strany využívající zavedený program, který stačí pouze aplikovat na stávající poměry.
Směr vládní politiky se tedy dá vysledovat ve třech oblastech, které mají na starost sociálně demokratičtí ministři. Těmito oblastmi jsou penze, zdravotnictví a systém sociální podpory, tedy tradiční doména levicových stran. Právě v těchto oblastech jsme se už něco o směřování vlády dozvěděli. Není to úplně přesné, nějaký výhled odpovědní politici a experti nabízejí.
V penzích chtějí sociální demokraté v zásadě změnit všechno, co zavedly předchozí vlády. Věk odchodu do důchodu se bude počítat jinak než dříve, druhý penzijní pilíř bude zrušen a třetí pilíř zreformován. Nová reprezentace to příliš neříká, ale může využít toho, že reformy Nečasovy vlády nastavily v penzijním systému úsporný režim, vytvořil se tedy prostor něco dělat.
Teď půjde o to, jak premiér Bohuslav Sobotka a jeho lidé tuto možnost využijí. Úvahy o zaměstnaneckých fondech a rovném státním důchodu pro všechny ukazují jistě cestu, teprve se však uvidí, jak daleko a kam se po ní dojde.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček už začal mluvit o tom, jak změní zdravotnictví. Jeho představy nejsou zcela jasné. V každém případě však vychází ze správné úvahy, že všechna zdravotnická zařízení utrácejí veřejné peníze.
Je tedy třeba stanovit a zajistit dodržování pravidel, jak se peníze budou rozdělovat jednotlivým zdravotnickým zařízením, jak se budou utrácet třeba za přístroje, co vlastně bude stát jménem občanů po zdravotnících vlastně chtít a v jaké kvalitě.
V tomto směru nejde o nic nového, Němeček však má k tomuto svému úsilí silnější mandát než ministr pravicové vlády Leoš Heger, který musel čelit soukromým firmám se silnou politickou podporou.
Největšího převratu se můžeme dočkat v systému sociální podpory, která je dnes široce dostupná i střední třídě, nedostává se však těm, kdo ji skutečně potřebují, tedy nejchudším, nemocným, starým a znevýhodněným menšinám.
Představa o tom, že všichni příslušníci těchto skupin budou mít jistotu pomoci od veřejných institucí, je skutečně revoluční. Tady se zřejmě nabízí vládě největší prostor, jak něco změnit, ale také se zde objevuje největší riziko, jak přecenit možnosti státního rozpočtu.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
