Porušování zákona o rozpočtových pravidlech se stalo v posledních letech běžnou praxí. Vláda například do sněmovny běžně předkládá rozpočet, který vychází z dosud neschválených zákonů. Tím se do značné míry projevuje cynismus vládních představitelů. Předpokládají totiž, že hrozba neschválení rozpočtu přiměje poslance k tomu, aby urychleně odhlasovali zákony, které se jim třeba nelíbí. Jak upozorňuje stínový ministr financí Jan Mládek ze sociální demokracie, tentokrát vláda posílá do sněmovny zákon, který stanovuje část příjmů podle zákona, který sněmovna už odmítla.

Jde o známý daňový balíček, který by měl veřejným rozpočtům vynést 25 miliard.

Premiér Petr Nečas se ale rozhodl protlačit balíček násilím. Spojuje hlasování o balíčku s hlasováním o důvěře vládě. V podtextu tím říká, že až padne vláda, tak budou předčasné volby a poslanci přijdou o své mandáty.

To je spíše politický folklór, vážnější je však jiná souvislost. Definitivní hlasování o balíčku může proběhnout až začátkem prosince, těsně před schválením rozpočtu. Ovšem bez balíčku nebudou naplněny rozpočtové příjmy a rozpočet bude nutné předělat. To by trvalo přinejmenším dva měsíce a vedlo k rozpočtovému provizoriu. V současných výbušných časech, kdy ekonomové vidí za každým rokem nějakou krizi, by to znamenalo nenapravitelný pokles důvěry České republiky a významné zdražení úroků za státní dluh.

Na první pohled se tedy zdá, že sněmovně nezbývá, než tlaku Nečasovy vlády ustoupit. I když se poslancům daňový balíček nelíbí, tak je pořád lepší než daňové provizorium.