Porušování zákona o rozpočtových pravidlech se stalo v posledních letech běžnou praxí. Vláda například do sněmovny běžně předkládá rozpočet, který vychází z dosud neschválených zákonů. Tím se do značné míry projevuje cynismus vládních představitelů. Předpokládají totiž, že hrozba neschválení rozpočtu přiměje poslance k tomu, aby urychleně odhlasovali zákony, které se jim třeba nelíbí. Jak upozorňuje stínový ministr financí Jan Mládek ze sociální demokracie, tentokrát vláda posílá do sněmovny zákon, který stanovuje část příjmů podle zákona, který sněmovna už odmítla.
Jde o známý daňový balíček, který by měl veřejným rozpočtům vynést 25 miliard.
Premiér Petr Nečas se ale rozhodl protlačit balíček násilím. Spojuje hlasování o balíčku s hlasováním o důvěře vládě. V podtextu tím říká, že až padne vláda, tak budou předčasné volby a poslanci přijdou o své mandáty.
To je spíše politický folklór, vážnější je však jiná souvislost. Definitivní hlasování o balíčku může proběhnout až začátkem prosince, těsně před schválením rozpočtu. Ovšem bez balíčku nebudou naplněny rozpočtové příjmy a rozpočet bude nutné předělat. To by trvalo přinejmenším dva měsíce a vedlo k rozpočtovému provizoriu. V současných výbušných časech, kdy ekonomové vidí za každým rokem nějakou krizi, by to znamenalo nenapravitelný pokles důvěry České republiky a významné zdražení úroků za státní dluh.
Na první pohled se tedy zdá, že sněmovně nezbývá, než tlaku Nečasovy vlády ustoupit. I když se poslancům daňový balíček nelíbí, tak je pořád lepší než daňové provizorium.
Takovou kapitulaci si však zatím nechtějí připustit ani opoziční kluby, ani nespokojenci v řadách koaliční ODS. Svou argumentaci tedy soustřeďují na slabiny navrženého rozpočtu. Skutečně se dá také uvnitř vládního dokumentu najít celá řada podivností a jeho celkový charakter velmi dobře vystihl viceprezident Svazu průmyslu Pavel Juříček, když prohlásil, že rozpočet není ani ryba, ani rak.
Takové tvrzení má zřetelný důvod. Rozpočet má zachraňovat rozpočet, proto vymýšlí škrty a zvyšuje daně v řádu desítek miliard. Rozpočtový deficit se ale přitom sníží o pouhých pět miliard. Nečas a jeho ministři totiž zároveň některé výdaje zvyšují. Známý je příklad penzijní reformy, která přijde v příštím roce údajně na šest miliard, zvyšují se příspěvky církvím v rámci konečného vyrovnání, a nakonec se zvýší daňové příjmy obcí o dvanáct miliard.
Vláda zároveň snižuje některé dotace, které obcím dosud posílala, a přitom nedokáže nebo se ani nesnaží přesně vysvětlit, jak se bilance rozpočtů obcí změní. Většina z nich by si ovšem měla polepšit. Z pohledu ministrů jde nepochybně o blahodárné zásahy do systému veřejných financí, které přinesou prospěch nejen penzijním fondům, církvím a obcím. Část společnosti jim určitě dá za pravdu, prostá logika ale zpochybňuje strategii, kde všichni šetří, někteří se ale budou mít lépe.
O zmíněných slabinách se bude nepochybně mluvit, a pokud budou odpůrci vlády dost šikovní, mohou takovou argumentací dosáhnout pádu vládu. Do svého arsenálu mohou zařadit i další výtky, konkrétně fakt, že rozpočet je nereálný. Především počítá na příští rok s hospodářským růstem, který přitom vylučuje kromě ministerstva financí prakticky každý. Zároveň přicházejí nepříjemné zprávy z Bruselu, podle kterých dostaneme pokutu nejméně třicet miliard korun za neprůhledné čerpání eurodotací. Tím se začíná kumulovat skrytý dluh, který bude později nutné započíst do celkové bilance, v návrhu rozpočtu se ale o něm nemluví.
V této souvislosti jsou mimořádné výdaje na nákladné projekty ještě víc pochybné.
Stojí tedy proti sobě dvě znesvářené strany, obě se silnými argumenty a nikdo nechce ustoupit. Z pohledu běžného občana by bylo nejlepší, kdyby se poslanci nějak domluvili, technicky by to nakonec bylo celkem snadné.
Vláda může svůj návrh rozpočtu stáhnout a koncem října předložit novou variantu, pro kterou by měla předem zaručenou podporu, nejlépe v širším spektru než pouze mezi vládními stranami.
Premiér Petr Nečas a jeho ministr financí Miroslav Kalousek zatím dělají pravý opak a ženou situaci na ostří nože. Poslanci si mohou říci „moudřejší ustoupí“, a nakonec dát vládě ve všem za pravdu, i když si budou myslet něco jiného. Nakonec i tato vyhlídka je dnes jednou z možností.
Jenže o tom, jestli se tato možnost uskuteční, se rozhodne nejdříve koncem října. Do té doby budou probíhat zákulisní politické souboje. Hlavní riziko pro rozpočet tedy tkví ve vyhlídce, že Nečasův plán nevyjde a na přepracování rozpočtu už nezbude čas.
Jednou větou, na schválení či neschválení rozpočtu se dnes sázejí velké peníze.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
autor: rozhlas.cz
