Lukašenko okolo Ukrajiny rozehrál svoji vlastní hru. V průběhu uplynulých měsíců obratně manévroval a nikdy se zcela nepřimkl k Moskvě. Není to ostatně poprvé, podobné tanečky prováděl okolo uznání Abcházie a Jižní Osetie. To však ještě nebylo odměněno. Dnes fotografie běloruského prezidenta s V. Putinem a P. Porošenkem letí světem. Byť je to trochu jinak a Lukašenko ani jeho diplomacie nejsou hlavními „mírotvorci“. Kdo ale ve světě bude přemýšlet o tom, že šlo o setkání Celní unie, Ukrajiny a Bruselu. Hlavní bylo podání ruky Porošenka a Putina, naznačované závěry jejich bezprecedentně dlouhého jednání obou politiků. Roli Lukašenka nicméně nelze jen tak zhodnotit mávnutím ruky.
Řekněme, že máme nyní příležitost přestat s hloupými hodnoceními Lukašenka a situace v Bělorusku. Vždyť i dění na Ukrajině nám ukazuje nemoudrost lhaní si do vlastní kapsy. Co by dali ukrajinští občané za stabilitu, včetně třeba vyplácení důchodů či učitelé za pravidelné platy, co by dali neobčané v Pobaltí za naplňování jejich práv, jakého se dostává menšinám v Minsku. Dělali jsme si iluze o opozici na Ukrajině a brzy jsme viděli, kdo to také je a čeho je schopen. Možná i v Bělorusku by bylo dobré mrknout se na charakter a skutečný význam opozičních sil a jejich protagonistů.
Měli bychom také konečně přestat s politikou dvojích metrů. Copak je A. Lukašenko horší než miláček Západu Michail Saakašvili? Lukašenko je špatný a Saakašvili mohl brutálně rozhánět demokratickou opozici, falšovat volby, krást státní majetek? Je třeba v Kyjevě říct, že fašisté ve vládě, to je pro Evropu nepřijatelné. Říct to tak, jako se to dovědělo Rakousko, když se Jörg Haider se svou družinou dostal do vlády. Obeznámit Litvu, Lotyšsko či Estonsko, že práva menšin jsou univerzální a že nikdo není oprávněn je upírat, byť se to týká třeba Rusů. Jde jednak o řešení problémů, ale také důvěryhodnost Bruselu.
Nakonec opět Alexander Lukašenko, kde je třeba utlumit pokřik a hledat způsob, jak bez ztráty kytičky vybruslit z dosavadních hloupých a proto také neúčinných kroků. Mohl by to udělat budoucí evropský komisař pro vnější vztahy, protože od britské socialistky Catherine Ashtonové již nejen nelze nic čekat, ale dokonce pozkušenostch s jejím zpackaným působením okolo Ukrajiny bude lepší, aby už jen mlčela a nic nekonala. Bělorusko a Lukašenko to nějaký ten týden vydrží.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vasevec.cz
