Petr Meduna: Prezident Komorowski chce Rusku vzít právo veta v OSN

19.09.2014 20:31

Chytré jako jeho domněnka, že břidlicový plyn se těží velkorypadly.

Petr Meduna: Prezident Komorowski chce Rusku vzít právo veta v OSN
Foto: Radim Panenka
Popisek: Prezident ČR Miloš Zeman s prezidentem Polské republiky Bronislawem Komorowskim

Polský prezident Bronisław Komorowski prý na zasedání Valného shromáždění OSN bude požadovat reformu OSN, která by omezila možnost Ruské federace vetovat rozhodnutí Rady bezpečnosti dotýkající se se Ukrajiny a regionu střední Evropy. Včera o tomto záměru informovaly "New York Times" na svém internetovém portálu. Komorowského nápad se může jednoznačně dostat mezi perly jeho výroků. Silně připomíná jeho veřejnosti sdělenou domněnku, že břidlicové plyny se těží v povrchových dolech.

I Američané, kterým by taková myšlenka jistě nebyla proti mysli, realisticky ví, že v souladu s článkem 108 statutu OSN, by k takovému kroku bylo třeba dvou třetin hlasů Valného shromáždění a ratifikaci dvou třetin členských států OSN, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Někdo měl Komorowskému pošeptat, jak se věci mají a že není třeba se ztrapňovat. Mimochodem, už asi moc by bylo chtít, aby si nechal udělat přehled používání práva veta v posledních dvou desetiletích. Asi by byl překvapen.

Nápady Komorowského by ve skutečnosti „právo a pořádek“ v regionu destabilizovaly a nepochybně i s důsledky pro samotné Polsko. Varšava si z minulosti totiž ráda bere jen to, co se jí hodí. Na jednu stranu jako křivdu bere východní hranici, kterou vytyčila Curzonova linie, opačně ale za naprostou nezpochybnitelnost bere po II. světové válce vytyčenou západní hranici a zisk „znovuzískaných“ území na úkor Německa.

Existence současného Polska – v nynějších hranicích - je garantována i nynější Ruskou federací. Jak dlouho tomu bude? Obzvláště, když Komorowski přichází s nerealistickými nápady? Polsko by chtělo hrát v regionu roli hegemona. Nápady některých Poláků, že by se mohli opět vypravit do Kremlu a „udělat pořádek“ je sice jenom směšná, ale existují i jiná rizika. Ta se potom dotýkají též České republiky, protože v Polsku je nemálo těch, kteří by rádi poopravili vzájemnou hranici a opět připojili Zaolží, jak to udělali v roce 1938 v dohodě s Berlínem.

Na počátku ukrajinských událostí byla Varšava na vrcholu blaha, když byla zapojena do mezinárodních vyjednávání. Postupně však k jednacímu stolu skutečných decidentů přestala být zvána a dnes již jen sleduje, co se okolo děje. Takové situace ale bývají nebezpečné, protože nevíte, co momentálně flustrovaný udělá. Nesmyslné slovem vyjadřované nápady jsou ještě pro zasmání. Stejně jako ona těžba břidlicových plynů za pomoci velkorypadel.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.