V roce 2016 litevská armáda objednala u firmy Rheinmetall 88 kolových obrněných vozidel Boxer za částku 386 milionů eur. Jde tak o vůbec největší zbrojní zakázku v historii samostatné Litvy. První dva stroje měl německý výrobce dodat v polovině minulého roku, další dvě desítky kusů měly dorazit do prosince 2019. Ovšem nestalo se tak. Příčinou totiž byly vady v kvalitě vyrobených vozidel, které zjistili zástupci zákazníka během zevrubných kontrol, a také skutečnost, že německý podnik je nebyl schopen včas odstranit. První dva kusy tak litevská armáda dostala se značným zpožděním, další vozidla by měla obdržet až letos.
Potíže ve Slovinsku a Rumunsku
Litevský problém firmy Rheinmetall není jediný, se kterým se musela v poslední době potýkat. Další je spojen rovněž s vozidly Boxer. V únoru minulého roku totiž slovinská vláda zrušila kontrakt na dodávku více než pěti desítek těchto vozidel pro tamní armádu. Rheinmetall totiž Slovinsku původně nabídl 56 kusů za 306 milionů eur, ale posléze vyšlo najevo, že díky skrytým nákladům by kontrakt slovinskou armádu vyšel o několik desítek milionů eur dráž. Německý výrobce navíc slovinskému průmyslu vůbec nenabídl zapojení do výroby vozidel Boxer, a dokonce vyžadoval, aby údržbu a následné servisní služby měla na starosti výhradně společnost Artec, kterou Rheinmetall vlastní. Ve slovinských médiích se také objevila zpráva, že firma do smlouvy se slovinskou vládou odmítala zanesení doložky proti korupci.
Krátce po těchto událostech pro změnu rumunská média informovala, že odboráři rumunské zbrojovky Automecanica Moreni protestují proti spolupráci jejich podniku právě s firmou Rheinmetall. V roce 2017 Automecanica Moreni a německým výrobcem vytvořila společný rumunsko-německý podnik Romanian Military Vehicle Systems (RMVS), a to za účelem výroby, prodeje a údržby obrněných kolových transportérů a bojových vozidel. Rheinmetall se totiž ucházel o zakázku na tento druh vozidel pro rumunskou armádu, ale ve výběrovém řízení neuspěl. Rumunští odboráři si následně stěžovali, že Rheinmetall nedodržuje ustanovení smlouvy, a že dokonce poškozuje a omezuje choď partnerské firmy Automecanica Moreni. Žádali také ukončení spolupráce s německou firmou s poukazem na omezení vyplývající ze smlouvy o společném podniku, které vylučovalo samostatnou činnost Automecanica Moreni. Faktem zůstává, že za poslední roky výroba i vývoj v tomto rumunském podniku značně upadly.
Německé ministerstvo obrany kritizuje německé výrobce
Také v Německu čelí Rheinmetall společně s firmou KMW kritice z řad politiků. Obě společnosti totiž prostřednictvím společného podniku PMS dodávají německé armádě nová obrněná vozidla Puma. Ta ovšem v podobě, v jaké je poslední roky Bundeswehr přebírá, neodpovídají standardům NATO. Aby mohla být alespoň část z nich nasazena do společných operací NATO, bude je muset německá armáda s vynaložením dalších stovek milionů eur dovybavit a zmodernizovat. Navíc dodávky nových vozidel váznou a mají zpoždění. Za nedostatky ve vybavení vozidel Puma, zpoždění dodávek a provozní i servisní problémy Ministerstvo obrany kritizovalo výrobce, Rheinmetall a KMW podle něj nedodržely smluvně dohodnuté termíny plnění a dodávek, německá armáda ale údajně naléhavě potřebuje provést výměnu stárnoucích bojových vozidel Marder za nové, proto problematické Pumy nadále přebírá.
O to zajímavější je zpráva, že v druhé polovině letošního ledna Bundeswehr podepsal s firmou Rheinmetall zakázku v hodnotě přibližně 110 milonů eur na prodloužení životnosti a částečnou modernizaci již zmiňovaných vozidel Marder z jeho výzbroje. V příštích třech letech má Rheinmetall dodat pohonné jednotky a modernizační sady pro více než sedm desítek vozidel Marder. Tato skutečnost jen potvrzuje, že přezbrojování na nový typ Puma je pro německé ozbrojené síly i německé výrobce těžkým oříškem.
Korupční skandály a vězení pro ministra
V minulosti se firma Rheinmetall zapletla i do korupčních skandálů. Na přelomu prvního a druhého desetiletí tohoto století se v Řecku rozhořel obrovský skandál kolem nákupu systémů protivzdušné obrany, tanků Leopard, telekomunikačního vybavení a dalších dodávek od německých firem Siemens, KMW a Rheinmetall. Přes prostředníky například po více než deset let (1998 až 2011) putovaly z firmy Rheinmetall Defens Electronics, spadající pod Rheinmetall, k řeckým úředníkům úplatky ve výši kolem 10 milionů eur. K tomu se německá zbrojovka ústy svého šéfa později přiznala a raději zaplatila pokutu 37 milionů eur, jen aby zastavila vyšetřování případu. Dalších 300 tisíc eur musela jako pokutu zaplatit její dceřiná společnost Rheinmetall Defens Electronics. O rozsahu a bezprecedentnosti skandálu svědčí i to, že bývalý řecký ministr obrany Akis Tsochatzopoulos byl v roce 2013 v této souvislosti odsouzen na 20 let.
Přibližně ve stejné době, tedy v roce 2012, se Rheinmetall dostal na černou listinu indické vlády, která této německé firmě po dobu 10 let zakázala dodávat jakoukoliv výzbroj či vybavení pro indickou armádu. Stalo se tak na základě korupčního jednání zástupců firmy Rheinmetall prostřednictvím její tehdejší dceřiné společnosti Oerlikon. Ta ve spolupráci některými indickými obchodníky se zbraněmi usilovala o dodávky systémů protivzdušné obrany do Indie, přičemž k ovlivňování úředníků a vládních činitelů používala úplatkářské praktiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
