Někde své členy přesně neevidují a sázejí na stálé sympatizanty, voličské jádro, které prostředkuje intimní kontakt strany s veřejností. Komplikuje to účast reklamních agentur a médií. Ale komunikace strany s veřejností, nejlépe obousměrná, neztrácí na významu. Právě tento předpoklad našim stranám chybí. 

Všechny totiž vznikly až po listopadovém převratu, většinou tzv. na zeleném drnu. Až na dvě. Lidovci vzešli z pokusu oživit trosky kdysi solidní strany. A KSČM je podivným pahýlem své totalitní předchůdkyně. ČSSD sice občas deklaruje návaznost na někdejší sociální demokracii, ale o kontinuitě tu nemůže být řeč. Veřejnost má navíc k politickému stranictví nechuť a strany se ustavily bez její účasti. A jen s nepočetným členstvem. Anebo žádným.