Pravda, vyklidili jsme prozatím to úplně čelné postavení, ovšem složka růstu, která je pro nás zásadní a jež nám v rámci korekce z loňských neudržitelných hodnot dělala v uplynulém čtvrtletí trochu strachu, již zase vyhlíží lépe. To samozřejmě mluvíme o investicích. Trochu netypické třetí čtvrtletí, s řadou sezónních výpadků v průmyslu, naopak ne zcela příznivě postihlo zahraniční obchod.

Po verbální analýze přejděme konečně k číslům. Za samotné třetí čtvrtletí vzrostl tuzemský HDP o stále ucházejících 1,9 % meziročně, oproti čtvrtletí předchozímu se zvýšil o 0,2 %.

Nejpevnější oporou české ekonomiky je nyní spotřeba domácností, jež si meziročně připsala k dobru 2,8 %. To je z řady důvodů v pořádku, především pak kvůli potvrzení vysoké spotřebitelské důvěry a též šance, že pokračující silná poptávka vykáže odpovídající dopady na cenovou hladinu a umožní vrátit měnovou politiku do normálních parametrů, včetně ukončení politiky kursového závazku. Pomalejší ekonomická výkonnost v tomto kontextu může navíc představovat zásadní fundamentální faktor, v jehož důsledku by následné kursové posílení české měny nemuselo být zásadně velké.