Pavel Černocký: „Bylo mi jasné, že pokud postoupím do užšího výběru kandidátů do Rady ČT, dočkám se urážek a pokusů o diskreditaci… včetně absurdních obvinění ze spolupráce s STB. Samozřejmě, opak je pravdou. Čtěte pozorně, vysvětlím, jak to bylo a hlavně doložím dokumenty, aby bylo provždy jasno. Třeba to pomůže i dalším lidem, neprávem obviňovaným...
STB se mě marně pokoušela na konci osmdesátých let po dobu asi čtvrt roku přemluvit ke spolupráci. Vůbec jsem netušil, že si na mně založili spis a dokonce mi, bez mého vědomí přidělili jakési směšné „krycí jméno“ J To jsem zjistil až v roce 1990.
V kategorii „C“ (Kandidát tajné spolupráce, Důvěrník) jsem se octnul po boku třeba i Václava Havla, (KTS), jehož jméno bylo z jasných důvodů z Cibulkova seznamu později vypuštěno. Když jsem se Petra Cibulky zeptal proč vlastně seznam „C“ vydal tiskem, když dobře věděl, že je v něm většina naprosto nevinných lidí, řekl mi, že mu docházejí peníze a potřebuje další… Protože jsem v roce 1992 kandidoval do Federálního parlamentu, musela můj případ prověřit „Nezávislá komise MV“.
Já měl ohromné štěstí. Spis čítající asi jen tři stránky se zachoval! Komise měla snadnou práci a rozhodla během pár minut. V komisi zasedal jako předseda můj, tehdy, „ideologický protivník“ Jaromír Bašta i policejní president Stanislav Novotný. Žádnou „protekci“ jsem tedy mít nemohl. Pokud by snad někdo pochyboval, může se na můj zachovaný spis podívat v archivu, který je uložen, tuším, někde v Kolíně. Zároveň nabízím komukoliv, kdo by snad objevil jakýkoli doklad o mém souhlasu ke spolupráci, a nebo dokonce nějaké udání, odměnu 100.000 Kč.
Mimochodem, celou moji „kauzu“ jsem již podrobně popsal v mojí knížce „Takoví jsme byli“, která vyšla vloni.
Proč byla vlastně kategorie „C“ zrušena? Podívejte se do oficiálního dokumentu MV:
Nález Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 26. listopadu 1992 sp. zn. Pl. ÚS 1/92
Osvědčení o evidenci (§ 2 odst. I písm. c)) mají pouze podmíněný charakter. Neosvědčují totiž vědomou spolupráci, pouze vyjadřují záměr orgánů StB takto podchycené osoby do budoucna pro vědomou spolupráci získat. Co do skutkového závěru v této části odkazuje se jak na několikrát již zmíněné směrnice ministerstva vnitra, tak na svědecké výpovědi dr. Šetiny, dr. Novotného a Jar. Bašty; z nich jednoznačně vyplývá, že zápisy v této kategorii napadeného zákona byly prováděny nejen bez vědomí zapsaných osob, ale často i s úmyslem pracovníků StB předstírat svoji služební horlivost a aktivitu (čárkovací kód).
V této souvislosti bylo nutno vzít v úvahu i zjištění Ústavního soudu, že k nezávislé komisi bylo podáno dosud - podle výpovědi svědka Jar. Bašty ze dne 7. 10. 1992 (č. l. 34 a následující) - celkem 2 650 návrhů občanů na zjištění, že jsou evidováni neprávem jako spolupracovníci StB (§ 2 odst. I písm. c). Z těchto návrhů bylo vyřízeno zatím jen celkem 300 (II %), z nichž pouze u 13 dospěla komise k závěru, že šlo o spolupracovníky vědomé.
...a stanovisko současného MV-
Kategorie operativních spisů Státní bezpečnosti důvěrník (D), kandidát tajné spolupráce (KTS), kandidát agenta (KA) či kandidát informátora (KI) nejsou na základě nálezu Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 1/92, kategoriemi vědomé spolupráce ve smyslu zákona č. 451/1991 Sb. (tzv. lustrační zákon).
Pokud ani toto podrobné, podložené, vyjádření někdo úmyslně nechce pochopit, může by mně jej být jenom líto…“
Lustrační osvědčení:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
