Pavel Černocký: „Bylo mi jasné, že pokud postoupím do užšího výběru kandidátů do Rady ČT, dočkám se urážek a pokusů o diskreditaci… včetně absurdních obvinění ze spolupráce s STB. Samozřejmě, opak je pravdou. Čtěte pozorně, vysvětlím, jak to bylo a hlavně doložím dokumenty, aby bylo provždy jasno. Třeba to pomůže i dalším lidem, neprávem obviňovaným...

STB se mě marně pokoušela na konci osmdesátých let po dobu asi čtvrt roku přemluvit ke spolupráci. Vůbec jsem netušil, že si na mně založili spis a dokonce mi, bez mého vědomí přidělili jakési směšné „krycí jméno“ J To jsem zjistil až v roce 1990.

V kategorii „C“ (Kandidát tajné spolupráce, Důvěrník) jsem se octnul po boku třeba i Václava Havla, (KTS), jehož jméno bylo z jasných důvodů z Cibulkova seznamu později vypuštěno. Když jsem se Petra Cibulky zeptal proč vlastně seznam „C“ vydal tiskem, když dobře věděl, že je v něm většina naprosto nevinných lidí, řekl mi, že mu docházejí peníze a potřebuje další… Protože jsem v roce 1992 kandidoval do Federálního parlamentu, musela můj případ prověřit „Nezávislá komise MV“.

Já měl ohromné štěstí. Spis čítající asi jen tři stránky se zachoval! Komise měla snadnou práci a rozhodla během pár minut. V komisi zasedal jako předseda můj, tehdy, „ideologický protivník“ Jaromír Bašta i policejní president Stanislav Novotný. Žádnou „protekci“ jsem tedy mít nemohl. Pokud by snad někdo pochyboval, může se na můj zachovaný spis podívat v archivu, který je uložen, tuším, někde v Kolíně. Zároveň nabízím komukoliv, kdo by snad objevil jakýkoli doklad o mém souhlasu ke spolupráci, a nebo dokonce nějaké udání, odměnu 100.000 Kč.